Historie hokejového Zlína

Všichni tři jsou machři na statistiky a čísla. Mají rádi přesnost, zdobí je pečlivost a preciznost. Každý z nich ale vidí nejen aktuální „spor“ ze Zlína ohledně „rekordu“ série vítězných zápasů trochu jinak. Počítat sérii v extralize i ve druhé nejvyšší soutěži dohromady? Opomíjet série dosažených v dobách minulého režimu? Ptal jsem se Ondřeje Zamazala, komentátora České televize a revizora oficiálních statistik české hokejové extraligy. Odpovídá také Tomáš Kučera, ředitel marketingu a PR v Motoru České Budějovice, hokejový historik, spisovatel a místopředseda návrhové komise Síně slávy ČSLH. Chybět nemohl ani Aleš Komínek, statistik zlínského hokeje, mezi fanoušky známý jako „Colombo“. Svůj názor jsem přiložil také já, Daniel Ostrčilík, historik zlínského hokeje.

Rekordní válec. Zn. Berani. Rekordní výhra Beranů. To jsou titulky některých médií informujících o údajném rekordu, který překonali hokejisté Zlína proti pražské Slavii výhrou 2:1 v samostatných nájezdech. Je to jistě krásná série, kterou zlínský hokej po neúspěšných minulých sezonách moc potřeboval. Zároveň ale obnažila žhavé téma. To mi jako historikovi, statistikovi, badateli a dlouholetému novináři, který nad historií klubu tráví denně hodiny času, nedá pokoj.

Blamáž se nekonala, turbulentní sezona však byla neúspěšná. Takhle s odstupem týdne od konce sezony a už bez emocí vnímám uplynulý ročník z pohledu svého milovaného klubu Berani Zlín, který ve finále druhé nejvyšší soutěže nestačil na poměrně suverénní Vsetín v poměru 1:4 na zápasy. Vysvětlím proč je podle mého názoru zklamáním, ačkoliv bezprostředně po posledním zápase ji hodnotili kapitán Bedřich Köhler i trenér Jan Srdínko spíše pozitivně.

V dresu jednoho ze zlínských klubů střílela Vsetínu góly i fotbalová legenda Svatopluk Pluskal, ze Vsetína odjížděli hokejisté mnohdy zaházení sněhovými koulemi. To jsou historické okolnosti valašského derby Zlína se Vsetínem, které po patnácti letech opět rozbouřilo českou hokejovou scénu. Zaplněné ochozy Zimního stadionu Luďka Čajky a Lapače sledovaly v základní části druhé nejvyšší soutěže třaskavé bitvy stejně jako za slavných časů devadesátých let.

Těžké časy už pár let prožívá zlínský hokej. Po loňském sestupu po 42 letech v nejvyšší soutěži se už začínáme obávat i o setrvání v Chance lize, tedy druhé nejvyšší soutěži. Nahlédneme proto do historie, do podzimu 1972, kdy tehdejší Gottwaldov prožil krizi i o patro níž. Mnohem kratší než dnes. Také se dočtete můj názor, kde vidím počátky této krize a také možné řešení. 

Všechny cesty vedly ve středu 4. března roku 1964 do Opavy. Obrazně řečeno těch, kteří chtěli být „při tom“. Ať už jako přímí svědci ve svých sporťacích, oktáviích nebo volhách, fordech i autobusem ZPS, který tentokrát nahradil n. p. Turista. Rovněž však i myšlenky těch, kteří se s nesčetnými dotazy obraceli na telefonní ústřednu ZS i přímo do Opavy, aby o půl deváté dychtiví netrpělivosti zapínali příjimače všech druhů.

Přinášíme další várku historek, zážitků i dojmů ze zájezdu do Švýcarska a Francie, kam hokejisté Gottwaldova vyrazili na týden od 18. do 28. července 1974.

Reportáž neznámého autora z členů výpravy gottwaldovského hokeje Vám přiblíží podrobnosti, okolnosti, události i atmosféru zájezdu do jugoslávské Lublaně, dnešního hlavního města Slovinska. 

Když staronový kouč Antonín Stavjaňa na jaře 2019 přišel s nápadem horské túry v rámci letní přípravy, ve zlínské kabině nastalo pozdvižení. Mnozí fanoušci i odborníci se nad jeho metodami ušklíbli. Jenže nebylo to poprvé, co ševci vyrazili v rámci tréninku na výlet...

S velmi smíšenými pocity jsem se vrátil z vítězného zápasu proti Třinci (4:0) v rámci letního turnaje. Náladu z výhry i třeba druhé nuly v řadě brankáře Dana Hufa mi kalí omezení. Proč na hokeji musí mít fanoušci roušku, ale jinde nikoliv?