Historie hokejového Zlína

V dresu jednoho ze zlínských klubů střílela Vsetínu góly i fotbalová legenda Svatopluk Pluskal, ze Vsetína odjížděli hokejisté mnohdy zaházení sněhovými koulemi. To jsou historické okolnosti valašského derby Zlína se Vsetínem, které po patnácti letech opět rozbouřilo českou hokejovou scénu. Zaplněné ochozy Zimního stadionu Luďka Čajky a Lapače sledovaly v základní části druhé nejvyšší soutěže třaskavé bitvy stejně jako za slavných časů devadesátých let.

Pamětníci nostalgicky především vzpomínají na vypjaté finálové bitvy v extralize v letech 1995 a 1999. Právě tehdy se oba týmy potkaly ve finále naposledy.

Po 24 letech je to tady zase!

A ještě jedno magické datum se váže k současným dnům očekávání, zoufalého shonu po lístcích a všudypřítomného napětí. Právě dnes je 28. výročí zřejmě dosud nejslavnější ze vzájemných bitev! Čtvrtého zápasu finálové série Zlín – Vsetín 1995 a takzvaného „gólu z kaluže“. Zlínský odchovanec v zelenožlutých barvách Rostislav Vlach v 19. vteřině prodloužení za brankou obral o puk zastavený v louži vody obránce Pavla Kowalczyka a překvapil zlínského brankáře Jaroslava Kameše.

Vsetín slavil historický titul, Zlín smutnil a bral stříbrné medaile.

Tam někde se zrodila rivalita, která pro mnoho fanoušků významně překračuje hokejové mantinely. Tohle je víc než nejrychlejší kolektivní hra. S nadsázkou bude hořet led, prohýbat mantinely, hráči se navzájem budou řezat častěji než stromečky na Vánoce, neuslyšíte vlastního slova a na nohou budou veškeré bezpečnostní složky. Rizikovost tohoto mače je natolik velká, že před pár lety se kluby nedohodly ani na uspořádání letního „přáteláku“.

Starší z fanoušků obou táborů si ještě také vybaví v první polovině sedmdesátých let ve druhé nejvyšší soutěži trápení Gottwaldova proti svému bývalému brankáři Františku Vyoralovi v dresu Zbrojovky. Už tehdy hráli na ještě nezastřešeném Lapači bývalí hráči Gottwaldova Bršlica, Tomaník, Svojše, nebo Landa. Ze střídačky všemu velel bývalý útočník TJG a trenér Jiří Matějů, který proti „svým“ nasadil destruktivní taktiku. „Byl to divný hokej. Chytali nás na modré. A všichni stáli před Vyoralem,“ kroutil hlavou útočník Karel Heim po výhře 4:0, což byl mimochodem vůbec první vzájemný zápas na současném vsetínském stadionu a sledovaly ho dvě tisícovky diváků. Kalendář tehdy ukazoval 18. listopad 1970, když brankář Jiří Králík vychytal své vůbec první čisté konto v seniorské kariéře.

Jsou mezi námi i poslední přímí účastníci bitev v rámci krajského přeboru tehdejších zlínských klubů Spartaku a Jiskry Gottwaldov proti Vsetínu. Bohumil Kožela a Rudolf Tlusták, kteří v letech 1957 a 1958 stříleli jedny z posledních gólů na dlouhou dobu ve vzájemných zápasech.

Ačkoliv tenkrát patřilo mezi vrcholy soutěžní sezony v krajském přeboru vzájemné městské derby, ani zápasy za kopcem nepostrádaly emotivní momenty. Například 9. ledna 1954 během zápasu Jiskry Gottwaldov ve Vsetíně začali domácí fanoušci po vstřelení vítězného gólu Jiskry házet po hráčích soupeře sněhové koule.

Aby těch osudových spojení nebylo málo, autorem vítězné trefy byl Josef Propš. Otec Petra Propše, v současnosti vedoucího provozu zimního stadionu Na Lapači.

Od vůbec prvního vzájemného zápasu některého z hokejových klubů ze Zlína a Vsetína letos 6. února uplynulo 88 let. Tehdy začátkem měsíce roku 1935 sehrálo SK Prštné přátelský zápas na ledě Sokola Vsetín u tehdejší sokolovny (dnes volejbalových kurtech) s ještě neregistrovaným klubem a utkání skončilo 1:1. Jedinou branku Prštného vstřelil Janů, konkrétní jméno hráče Vsetína není bohužel k dispozici. Od té doby až do roku 1951 Prštné sehrálo proti Vsetínu už jen další dvě přátelská utkání. Dějištěm bylo opět kluziště za sokolovnou.

Nejprve 3. ledna 1937 vyhrálo Prštné 2:0 brankami Kratochvíla a Novotného ml. Jejich nástupci se stejnými jmenovkami na zádech naskočí ve žlutomodrém i zítra. V odvetě hrané tentýž den Vsetín vzdoroval více a uhrál na měkkém ledě před třemi sty diváky cennou remízu 3:3. Střelci zlínského týmu byli opět Kratochvíl, Grošov a Barvíř. Autory branek Vsetína dostupné archívy neuvádějí.

Až za další tři roky později, v polovině ledna 1940, se v prvním vzájemném zápase střetl se Vsetínem SK Baťa. Opět šlo pouze o přátelské setkání odehrané na kluzišti v místě fotbalového hřiště v Tyršově ulici, které skončilo přestřelkou 5:5. O dvě branky „Baťovců“ se postarala tehdejší největší hokejová osobnost ve Zlíně Tomáš Hrbáček, další vstřelili Zachar, Růžička a Kizlink.

Tenkrát však šlo stále o tuctové zápasy, za prestižní derby byly považovány především městské bitvy SK Baťa proti SK Prštné. Navíc kluby ze Zlína dlouho hrály hanáckou župu zařazenou pod krajskou sekci v Olomouci, Vsetín naopak působil v oblastních soutěžích patřící k Ostravsku – tehdy Slezské župy hokejové.

Proto došlo k prvnímu vzájemného mistrovskému utkání zařazeného do krajského přeboru až po reorganizaci soutěží 3. února 1951, kdy Sokol MEZ Vsetín doma porazil Svit Prštné 5:4. O den později pak Sokol Svit (přejmenovaný SK Baťa) porazil Vsetín 5:2. Zajímavostí je, že dva góly Svitu vstřelil před 350 diváky tehdy dvacetiletý Svatopluk Pluskal, jinak budoucí fotbalová legenda a vicemistr světa 1962.

Právě tohle byl prvopočátek dnešního valašského šílenství, které zítra nabídne další finálové příběhy.

Autor: Daniel Ostrčilík, historik zlínského hokeje

VZÁJEMNÉ MISTROVSKÉ ZÁPASY V EXTRALIZE A DRUHÉ NEJVYŠŠÍ SOUTĚŽI