Historie hokejového Zlína

 KRAVAŘE 14.8.2008 – V městečku ve Slezsku poblíž Opavy se již týden připravují hokejisté ruského týmu Dynamo Moskva, které je jedním z účastníků nově vytvořené Kontinentální ligy. Koučem ruského celku je renomovaný a respektovaný trenér Vladimír Vůjtek, jenž měl zásluhu na tom, že do klubu přišli dva zlínští odchovanci protřelí kanadsko-americkou NHL. Jedním z nich je devětadvacetiletý obránce s reprezentačními zkušenostmi KAREL RACHŮNEK. V červeném tréninkovém dresu se proháněl nejprve na ledové ploše v jedné formaci s parťákem Čajánkem. Posléze se svou družinou vyměnili led za umělou trávu v areálu arény, kde všichni hráči absolvovali další tréninkové jednotky na suchu.

 Karle, nechal ses slyšet, že NHL je pro tebe již uzavřená kapitola. Nenechal sis tedy ani pootevřená zadní vrátka pro případný návrat za oceán?

“Když jsem to říkal, tak jsem nikde neřekl, že si zavírám vrátka pro případný návrat. Já jsem v Dynamu podepsal smlouvu na dva roky a pak se uvidí.”

V ruské superlize jsi již v minulosti působil a je známo, že jsi měl z tamního prostředí pozitivní zkušenosti. Hrála znalost mentality tamních lidí a prostředí nějakou zásadní roli při tvém rozhodování?

“Určitě. Ta ruská povaha je trošku jiná, než ta americká. Lidi se chovají taky jinak, takže určitě hrálo roli, že jsem již měl zkušenosti z Jaroslavle a vůbec z celého ruského hokeje.”

Z předchozího angažmá v Rusku Jaroslavle konkrétní nabídka nepřišla?

“Jo, měl jsem nabídky i z Jaroslavle. Ty nabídky byly výborné, ale já jsem se rozhodl pro tu Moskvu hlavně kvůli rodině.”

Hrubou část přípravy na nadcházející sezónu máte už za sebou a nyní se věnujete nácviku herních situací. Jak objemná a kvalitní je pod trenérem Vůjtkem?

“V životě jsem tak nikdy netrénoval. Jen to, kolik jsme toho naběhali a natrénovali na ledě. Věřím tomu, že nám to pomůže, protože ty objemy jsou opravdu obrovské, jinak by se to pak v průběhu sezóny nemuselo zvládnout.”

Při posledním angažmá v Jaroslavli v sezoně 2004/05 jsi dosáhl individuálního ocenění pro nejlepšího obránce Superligy. Není to zavazující?

“Já myslím, že ani ne. Nebavili jsme se o tom, co se očekává individuálně od jednotlivých hráčů, spíše co se čeká od celého mužstva.”

Počátkem září vypukne dlouho zmiňovaná kontinentální liga, kterou všichni mají tendenci porovnávat s dosud nedotknutelnou NHL. Bude opravdu tak kvalitní, jak všichni avizují?

“Já si myslím, že to ještě chvilku potrvá. Zatím, je to takové, že Amerika nemá žádné omezení ohledně nasazování hráčů do zápasů. Třeba tady jsou povoleni maximálně čtyři cizinci v týmu, což si myslím, že se moc srovnávat nedá. Bude to chvilku trvat, než to bude v těch mezích, jako je NHL. Jestli k tomu vůbec někdy dojde.”

Již dnes se v ní ale točí, srovnatelné, ne-li vyšší finanční částky, jako v zámoří. Může ji tedy konkurovat i v jiných, než finančních oblastech?

“Rusové postavili nové moderní haly. Zázemí se hodně zlepšilo, kolikrát je i na mnohem lepší úrovni, než v NHL.”

Do Ruska přestoupilo v čele s Jaromírem Jágrem více českých hokejistů, kteří dříve působili v NHL. Bude tento trend pokračovat i nadále?

“Přestupovat se nebude jenom do Ruska. Vzhledem k dnešní kvalitě evropských soutěží, jako jsou třeba švýcarská, finská, nebo švédská soutěž. Všechno se to vyrovnává a ani ten dolar není tak silný, jako v minulosti. Kluci si dobře rozmyslí, kde chtějí hrát. Pokud budou chtít hrát doma, tak se vrátí zpět do rodných zemí, nebo budou hrát v Rusku.”

Soupisky jednotlivých mužstev jsou naplněny zajímavými a kvalitními hráči. Adeptů na titul je hned několik. Které týmy jsou podle tebe hlavními aspiranty na zisk ceněné trofeje?

“Tak tam se bude tradičně řadit Omsk, Magnitogorsk, Jaroslavl a Ufa. Klubů je hodně, takže uvidíme.”

V loňské sezóně jsi nastupoval v New Jersey Devils, kde sis však nepadl do oka s trenérem Sutterem. Podobné problémy měl i Patrik Eliáš, jehož zbavil funkce kapitána. Zdá se tedy, že Čechy, nebo Evropany všeobecně neměl moc v oblibě...

“On má svoji povahu a jestli má, nebo nemá rád evropské hráče, to nemůžu posoudit. My jsme se rádi neměli a dopadlo to tak, jak to dopadlo.”

Cítíš vůči Sutterovi nějakou zášť?

“Ani ne. Posledních tři a půl měsíce bylo hodně těžkých a já už jsem jen čekal na konec sezony a soustřědil jsem se na další rok. Díval jsem se směrem dopředu.”

Problém údajně nastal, když jsi odletěl do New Yorku k porodu své partnerky. Byla to tady záminka k tomu, abys z ničeho nic přestal hrát?

“Ono to tak vypadalo. Já jsem odletěl a vrátil jsem se a už jsem vypadl ze sestavy z důvodu, že jsem opustil tým. Přitom to bylo domluvené předem, před samotným porodem. Já jsem ho osobně na to ptal, co si o tom myslí a nic proti tomu nenamítal. Kdyby řekl půl slova o tom, že to nepovolí, tak bych o tom přemýšlel. Takhle to dopadlo, vrátil jsem se do týmu, bohužel jsem bez jakékoliv příčiny opustil sestavu, trenér se se mnou nabavil, takže jsem se rozhodl, že končím a vrátím se do Evropy. To byl ten zlom.”

Klubu se taky údajně nelíbilo, že ses již během sezóny domlouval s ruskými kluby na angažmá, v Čechách dokonce vyšlo v novinách, že jsi podepsal smlouvu. Nevyčítáš si, že jsi s tím mohl počkat až na konec ročníku?

“Tak možná, že jsem to mohl ještě oddálit, ale já jsem byl v takové situaci, že jsem byl opravdu naštvaný, co se stalo po tom porodu a co bylo potom mi bylo prakticky jedno a soustředil jsem se na další rok. Věděl jsem, že tam nechci být. Možná, že jsem to měl vydržet a další angažmá hledat až později, ale byl jsem v situaci, kdy jsem byl opravdu moc naštvaný.”

K Devils jsi přišel z konkurenčních new yorkských Rengers, odkud jsi taky odcházel zklamaný z jednání vedení Jezdců. Nekazí ti poslední dvě spíše negativní zkušenosti dojmy na působení za mořem?

“Ani ne. Já jsem z Rengers neodcházel ve zlém. Oni stavěli nový tým a měli určitý rozpočet, který mohli utratit a já jsem musel jít pryč, tak jsem šel jinam. Rozešli jsme se v dobrém. Normálně jsem se s kluky bavil a neměl jsem tam problémy.”

Po vyřazení Devils z play off se dlouho spekulovalo o tvé účasti na Mistrovství světa v Kanadě. Byla herní pauza opravdu tak velká, že ses necítil?

“Já jsem nehrál, tři měsíce jsem vlastně jen paběrkoval. Ani jsem toho moc nenatrénoval, takže by to bylo zbytečné.”

Národní tým je pro tebe trochu zakletý. V roce 2004 tě na poslední chvíli kouč Lener vyřadil z nominace na šampionát, který se konal v Čechách. Později ses nemohl zůčastnit z důvodu zranění, nebo účasti tvého týmu v play off. Mrzí to?

“Já nevím. Moc jsem nad tím nepřemýšlel. Vždycky to nějak nevyšlo. Když jsem byl mladší, tak jsem hrál v týmu, který se vždycky dostal do play off a kde jsme bojovali o Stanley cup.”

Takže jsi připraven obléknout reprezentační dres pod staronovým trenérem Vladimírem Růžičkou?

“Jo, určitě. Pokud mě uvolní klub a když to bude všechno v pořádku, tak jsem připraven reprezentovat. Uvidíme, jak se to skloubí s rodinou.”

S týmem se nyní od začátku týdne připravuješ tady v Kravařích, kde máte optimální podmínky k tréninku. Minulý týden ses objevil i ve Zlíně. Taková zpestření v přípravě přišlo jistě vhod, že?

“Ano, dostali jsme s Petrem čtyři dny volna, tak jsme využili tréninku se Zlínem. Byli jsme zase doma, takže to bylo příjemné.”

Společně s Petrem Čajánkem obýváš i jeden pokoj a trenéři vás zařadili i do jedné společné formace. Jaký máš zatím ze vzájemné spolupráce pocit?

“Zatím je to dobré. Sice je to pouze příprava, ale ty výkony nejsou nejhorší. Zatím jsme nenacvičovali žadné standartní situace, jako přesilovky, nebo oslabení, máme za sebou jen hrubou přípravu, tak je to v pohodě.”

Tvým kolegou v obranné dvojici je olympijský vítěz a bývalý ruský reprezentační obránce Alexej Žitnik. Takového kolegu jsi jistě přivítal s potěšením, že?

“Tak určitě. My jsme to věděli už delší dobu. Ještě se však čekolo, až to bude oficiální. Všichni jsme rádi, že máme posilu takového formátu.”

V listopadu loňského roku se tvé partnerce narodil syn Matěj. Změnil se ti narozením dítěte život vzhůru nohama?

“Určité změny tam jsou, ale manželka to zvládá výborně. Já se potřebuju soustředit pořád na hokej, ale když můžeme, tak jsme spolu. Vzhledem k tomu, že jsme měli tolik tréninků a příprava je velice náročná, tak jsou zatím v Česku. Jana je u rodičů, ale jakmile se vrátím zpět do Ruska, tak přijedou za mnou.”

www.daan.estranky.cz  - Dáán

Podpořte web a pomozte druhým!