Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


To jméno budí respekt. Doprovází ho pověst problémového hráče, provokatéra s drsnými rysy ve tváři. Produkuje důrazný způsob hry. Jeho profil osobnosti, jak po lidské stránce osobnosti, tak jeho hokejové přednosti i neřesti přiblížím v tomto článku. Poodkryji jeho soukromí a zjistíme, co si o jeho osobě myslí další lidé, rodina, trenéři, nebo fanoušci. Nebudou chybět ani jeho mnohdy tvrdá, nekompromisní až kontroverzní vyjádření. Protože je rád středem pozornosti, žádost o rozhovor odmítne málokdy a své názory říká naostro přímo do nastavených diktafonů a šikovní novináři pak z toho dokáží vymyslet lákavý titulek.

Hokejový styl, kterým hraje Marek Ivan je velice náročný na fyzickou kondici. Důraz, bojovnost a nasazení jsou jeho největšími zbraněmi. Dokáže překvapit i překvapivou kličkou, nebo střelou. Do osobních soubojů chodí naplno, nebojí se nikoho. Je to univerzální hráč, nejčastěji hraje centra, ale dokáže zastoupit na všech postech v útoku. "Ivan je dobrý hráč, umí střílet góly a určitě má na pevné místo v extralize. Sráží jej problémy s disciplínou," tvrdí jeho bývalý trenér z vítkovického angažmá Ladislav Svozil. Právem byl kdysi považován za nadějný talent, což potvrdil i letos v dresu Ústeckých Lvů, kdy po základní části skončil v týmové produktivitě druhý se 34 body (15+19). To vše stihl za 49 zápasů. V play off ještě pomohl vyřadit Jihlavu, třebaže v kolonce trestů měl velkou nulu. Po prvním semifinálovém zápase s Mladou Boleslaví byl za nevyjasněných příčin vyřazen z kádru. Klub oficiálně oznámil, že skončil ze sportovních důvodů, avšak konkrétní informace jsou zatím zastřeny pod rouškou tajemství. "Rána pro tým to není. Ivan byl produktivním a důrazným hráčem v základní části, ale v play off ne," vyjádřil se krátce k jeho odchodu trenér Evan. A co sami ústečtí fanoušci říkají na osobu Marka Ivana, ještě než odešel? "Když budu mluvit za sebe, tak je to jeden z těch nejlepších trejdů, který jsme kdy udělali. Mě se líbí jako hokejista, protože na jedný straně je to tvrdej hráč, ale i technicky založený. S Markem jsem mluvil osobně, viděl jsem ten jeho portrét a líbí se mi i jako člověk. Myslím, že má v životě jasno, má to v hlavě srovnaný. Je to trošku blázen, ale takových hokejistů je víc. To je na Markovi pozitivní," nechal se slyšet vůdce Lions Patriots s přezdívkou Tepličák.

 

Když se podrobněji podíváte na jeho statistiky zjistíte, že i když vystřídal mnoho týmů ve většině z nich si nevedl vůbec špatně. V přímé úměrnosti s počtem odehraných zápasů za každý tým je bodový příspěvek velice slušný. Proto lze vyvozovat, že důvody jeho časných odchodů jsou právě z hlediska disciplíny nejpravděpodobnější, což potvrdil i bývalý trenér zlínských hokejistů Stanislav Přikryl, když právě v Baťově městě působil. "Marek Ivan hrál za naše mládežnická mužstva později hrál za dorost a juniory ve Vítkovicích, následně odešel do zámořských nižších soutěží. Když jsme ho angažovali do týmu mužů nešel do neznámého prostředí a ani my jsme "nekupovali zajíce v pytli". Věděli jsme že Marek je důrazný a přímočarý hráč s tahem na branku. Brali jsme ho na levé křídlo do útoku Petra Čajánka. V začátku sezóny vstřelil několik důležitých branek po výborných přihrávkách Petra Čajánka a rázem jej byla plná kabina. Do všeho chtěl mluvit poskytoval rozhovory novinářům a hokejově postupně upadal. Po 14 zápasech odešel. Pro nás byl přínosem v rozjezdu sezóny, později i vlivem již zmíněných okolností byl spíše brzdou, proto odešel. Podobný průběh mají zřejmě všechna Markova angažmá." I Marek měl možnost se ke zlínskému působení zpětně vyjádřit a jak je jeho zvykem. Z jeho slov byl zase rozruch. "Já jsem odešel ze svýho popudu, protože jsem chtěl odtamtud pryč. Já jsem po prvních osmi zápasech měl šest gólů dvě nahrávky. Od té doby mě trenér nepostavil do 14 zápasu, jen na dvě, na tři střídání. Tak jsem řekl, že pokud k tomu nemají vysvětlení vedení, ani trenér, tak Zlín opustím," řekl pro web zlínských fanoušků a pokračoval na dotaz, zda za jeho odchodem nestál konflikt s Petrem Čajánkem… "Bylo to v tom, že já jsem po prvních osmi zápasech vedl kanadské bodování extraligy se šesti góly a dvěma nahrávkami a "Čája" to neunesl, že je někde za mnou se dvěma góly a jednou nahrávkou. Takže z jeho popudu, aspoň mám zjištěno já, že byl za trenérem ať mě oddělá. Tak mě teda hodil do čtvrté lajny, přestal jsem hrát, do toho čtrnáctého kola jsem už jsem zasáhnul jednou, dvakrát za třetinu. To už se pak nedá hrát hokej, tak jsem šel pryč," prozradil svou verzi Marek Ivan.

V roce 1999 dostal od novinářů nálepku "zlý muž" a dodnes se to s ním táhne. On takovou přezdívku rázně odmítá.Když v šatně sundá tričko, vyskočí potetované svaly - Je to památka na titul v nižší zámořské soutěži. Na břiše má jizvu. "Popral jsem se v hospodě, pomohl jsem barmance které nechtěli Cikáni zaplatit. Počkali si na mě a ze zadu mě bodli do zad. Kdyby to bylo o centimetr dál, tak jsem teď na vozíku. Měl jsem štěstí," vyprávěl kdysi pro MF Dnes. V hokejovém ringu těžko hledá přemožitele. Shodí rukavice a už se rve. Sám o sobě před časem říkal, že neprohrál jedinou bitku. Jednu takovou předvedl i v právě skončené sezoně na Severu Čech. V zápase 35.kola v domácím zápase s Berounem se popral s hostujícím Ctiborem Jechem, který několikrát atakoval ústecké hráče. Co řekl k tomuto momentu po zápase?"To už přetekl kalich hořkosti. Nějakej Jech, který může hrát asi jenom v Berouně, nám napřed málem znovu zraní Pazourka, pak málem zraní Kudrnku a pak vlítne do brankáře. Příkaz zněl jasně, tak jsem se tomu vůbec nebránil," rozpovídal se Ivan. Recept na úspěšné pokoření soupeře je podle něj jednoznačný. "Hokejové bitky nejsou ani tak o svalech na rukou, ale o silných nohách, musíte to ustát. To mě naučili na farmě St. Louis. Měl jsem tam trenéra Kickboxu, do pytle jsem boxoval na kolečkových bruslích." Je mu jedno, kdo se mu postaví. "Klidně bych šel i do Tysona, kdyby stál na bruslích," prohlašuje sebevědomě fanoušek Tří Sester.

Co se soukromého života týká, tak se narodil 17. listopadu 1978 v Uherském Hradišti. Jeho rodiče bydlí na jednom ze sídlišť v Otrokovicích. Odmalička byl živel, nezvladatelná, divoká povaha. Jaké měl dětství? Ve škole jsme měli partu třiceti kluků. Bitky byly běžné, ale potrestali nás za něco jiného. Jednou jsme schovali třídní knihu a nešli na výtvarku. Dvacet z nás pak dostalo dvojku z chování. Byla to Leninova škola v Gottwaldově, jinak to dopadnout nemohlo," vzpomíná pro MF Dnes na divoké akce v mládí. V České republice má pouze základní vzdělání, přesto v Americe nezahálel, chodil do tamní školy studovat angličtinu a informatiku. Trvalé bydliště v Ostravě a odtud se z celou rodinou vydává na své angažmá. S svou ženou Janou se po roční známostí vzali a jsou spolu už 6 let. Jak vidí svého manžela? "Je jako každý jiný chlap. Hodně ukecanej... Má smysl pro humor, máme společné záliby jako jsou třeba hudba, zvířata, hokej. Akorát se o něj někdy bojím když hraje hokej ať se nezraní. A nerada vidím když se pere! Proto jsem ráda, že už k tomu tak často nedochází," přiznala se. Spolu mají dva syny. Prvorozený syn Ivánek má skoro pět let a začíná dělat první hokejové krůčky. "Jednou z něj možná bude taky hokejista. A soupeři si budou říkat: To je syn toho bitkaře. "Mladého hokej baví, ale do ničeho ho nutit nebudu. Budu se snažit o to, aby se dokázal bránit a aby se o sebe dokázal postarat. Já jsem to dokázal ve čtrnácti. Když jsem odešel hrát hokej do Vítkovic, byl jsem tam úplně sám. Tvrdá výchova je potřeba," říká. Druhému synovi dali jméno Filípek. Koncem srpna mu bude jeden rok a narodil se v Ústí nad Labem. Dalším členem rodiny je americký labrador Jerry, kterému je 8 let a s Markem projel všechny hokejové štace. Druhý miláček rodiny je papoušek Amazoňan Modročelý, vlastním jménem Honzík, který se právě dožívá 1,5 roků života. Jaké je Markovo životní krédo? "Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi," konstatuje pro Lions TV na ústeckých webových stránkách. Na prvním místě mezi zálibami je bezesporu rodina a zvířata. Vlastní všechny dresy nichž v kariéře nastoupil. Doma také má sbírku devíti set CD,jak dodal, vše originální, žádné kopie. Rád si pouští hlavně tvrdší hudbu, jako Iron Maiden nebo Def Leppard. "Mám i vzácná alba, u nás nesehnatelná. Nechávám si je posílat přes internet až z Japonska," říká hrdě. Další jeho velký "kůň" mu stojí přímo u domu. Jedná se o sestavené tuningové auto, se kterým mu pomohli kamarádi. Jeho maminka mimo rozhovor ještě na něj prozradila, že je šikovný a zručný. "Například si dokáže sám vymalovat, nebo dětem sestavit skříňku, nebo něco podobného," dodala.

 Každý si o Markovi udělejte obrázek sám, ale i přes nečekaný vyhazov z Ústí se zdá, že dospěl, neblázní jako dřív a na první místo staví rodinu. To je to nejdůležitější…

 http://www.eurohockey.net/players/show_player.cgi?serial=13708

- statistiky Marka Ivana v celé jeho kariéře

Maminka: Markovi chutná svíčková a nerad uklízel…

OTROKOVICE - Sympatická starší paní nejprve s překvapením nevěděla, co má říkat, ale nakonec se o jednom ze tří synů rozpovídala a prozradila na něj velice zajímavé věci.

Jaké nosil ze školy poznámky?

"Nejvíce nosil poznámky typu, že ho měla učitelka lištit, když něco provedl. Například kdysi donesl poznámku "Nedával pozor při vyučování, dívá se, jak padá listí ze stromů."

Co dělal z domácích prací vždycky nerad?

"Nádobí. Teď valí, protože mají vlastně myčku. Nebo koš nerad vynášel."

Za co utrácel kapesné?

"Čokolády, nanuky, bombóny a kino."

Na kterého hokejistu si hrával?

"(přemýšlí) Asi na Nedomanského. On měl číslo 14, tak Marek si tu čtrnáctku potom vzal po něm."

Které jídlo mu nejvíc chutnalo? Co jste mu ráda vařila?

"Svičková."

Kdy se vrátil z ledu nejvíce potlučený?

"Myslím, že hrál v Třinci, nebo ve Vítkovicích…(přemýšlí) a vyrazili mu dva přední zuby tady měl šrám (ukazuje na místo pod okem) Potlučený z venku byl nejvíc, když měl tady pod nosem dvacet stehů."

Jaký dárek mu udělal největší radost?

"Peníze, když dostal do ruky. Když byl menší tak samozřejmě hračky, když byl větší tak byl na nějaké mlse."

Chtěli jste mu hokej někdy zakázat?

"V životě ne! On do toho šel sám."

Musela jste v jeho pokoji hodně uklízet?

"Samozřejmě. Podle nálady, někdy jo, ale někdy to bylo na levačku.(usměje se)"

Čeho se bál?

"Já myslím, že on je od dětství takový svérazný, takže ne. Snad, když byl malinký, tak čerta. To musel být hodně malinký, tak tři, čtyři roky. On byl takový, že vždycky říkával: "Já to vyřeším."

Když byl malý, čím si přál aby jednou byl?

"Od mala hokejistou."

Za co jste mu nejvíce hubovala?

"Nejvíc za ten nepořádek a sem tam i za známky. Někdy dostal pětku úplně zbytečnou, což vím že on hloupý není, přitom nad tím mávnul rukou a říkal, že to nevadí."

Jakou školu vystudoval?

"Marek se začal učit v ZPS strojní mechanik a třetí ročník nedodělal. Ve čtrnácti odcházel do Vítkovic a vlastně ani tam to nedodělal. Ten hokej začal brát opravdu vážně."

Má Marek nějaké sourozence?

Má, tři. Sestru a dva bratry."

text: Dáán - www.daan.estranky.cz

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář