Historie hokejového Zlína

Kalendář ukazoval šestnáctý říjen 1963, když tehdejší prvoligový Gottwaldov vyhrál nad Litoměřicemi 11:4. Ta výhra by dnes už byla tuctová a dávno zapomenutá nebýt hattricku Bohumila Kožely. Byl totiž vůbec prvním hokejistou, který ve žlutomodrém dresu ševců nastřílel tři góly.

„Vynikl pohyblivý a střelecky disponovaný Bohumil Kožela,“ popisovaly ve svém referátu o zápase tehdejší noviny. „To už je dávno. Na tohle si už nevzpomínám,“ omluvil se Kožela, který je zároveň vůbec prvním ze tří obránců, kteří ve žlutomodrém dresu nastříleli hattrick. V listopadu 1990 zažil třígólový večer v Českých Budějovicích Petr Pavlas, jenž režíroval výhru 7:4. V lednu 2009 pak bek David Nosek dal tři góly Znojmu (3:2).

Dnes je někdejší bek, trenér a funkcionář legendou zlínského hokeje, jeho číslo 9 visí pod stropem Zimního stadionu Luďka Čajky. „Splnil jsem si všechno, o čem jsem kdy snil,“ líčil Kožela, který v dresu TJG odehrál šest prvoligových sezon s bilancí 156 utkání, 19 branek a 18 asistencí.

Kdo také ve Zlíně nosil dres s číslem 9?

Do Spartaku Gottwaldov přišel v roce 1953 z rodného Uherského Ostrohu a hokejovému klubu věnoval kromě dvouleté základní vojenské služby ve Zvolenu a dvou let v závěru kariéry ve Vsetíně celý svůj život, když zde působil oficiálně až do roku 2003. „V první řadě jsem do Zlína přišel proto, že jsem tady studoval a později pracoval. Právě zaměstnání bylo klíčové, jelikož profesionální hokej se začal hrát až mnohem později. Nejprve jsme byli amatéři, později poloamatéři a poloprofesionálové, kde jsme normálně chodili do práce a přitom hráli hokej, což byl skrytý profesionalismus,“ vysvětloval Kožela, proč zůstal v Baťově městě celý život.

Bohumil Kožela: Z ledu jsme uklízeli sníh i popílek

Působil na různých trenérských pozicích, celkem čtyřikrát se objevil jako trenér A-týmu, kde dohromady odtrénoval 202 utkání. „Po škole jsem tady již zůstal a pracoval v obuvnickém průmyslu. Třebaže jsem v pozici trenéra několikrát pomohl zachránit ligu, vždy jsem se rád vrátil zpět do zaměstnání. Vstup na profesionální trenérskou dráhu by po určité době znamenal cestovat po celé republice. K tomu jsem se nikdy nerozhodl. Bylo to dané především prací, která mě naplňovala a dávala jistotu,“ popisoval Kožela.

V 80. letech se stal vedoucím sportovního úseku. Na nejvyšších místech klubu byl od roku 1988, v letech 19972003 byl generálním manažerem. Do roku 2004 byl prezidentem Asociace profesionálních klubů, kdy předával pohár do rukou tehdejšího kapitána Zlína Miroslava Okála. „To byla mimořádná událost předávat mistrovský pohár na svém stadionu vlastnímu klubu. To mě potěšilo nejvíc. Byl to nádherný pocit. Bylo to vyvrcholení veškeré snahy klubu. Celý život jsem s klubem soucítil a žil. Bylo to nejlepší ukončení funkcionářské kariéry, jaké vůbec mohlo být,“ líčil dojatě Kožela.

 

Narozen: 29. srpna 1938 v Uherském Ostrohu

S hokejem začínal v pěti letech v rodném Uherském Ostrohu na mrtvých ramenech řeky Moravy. Žákovská léta strávil na přírodním ledě tamního hokejového klubu až do svých 15 let. Od roku 1953 studoval na průmyslové škole strojnické ve Zlíně, kde pokračoval v dorosteneckém týmu HC Spartak a následně i za muže až do vojny, kterou v letech 1957 - 59 absolvoval v tehdy druholigové Dukle Zvolen.

Následoval návrat do Zlína, kde se hokej sjednotil pod hlavičku TJG a klub otevřel umělou ledovou plochu. Tehdy Gottwaldov postoupil do národní hokejové ligy. Následně i s Koželou v sestavě postoupil poprvé do nejvyšší soutěže. Až do sezony 1967 - 68 oblékal barvy Gottwaldova. Připsal si 6 ligových sezon s bilancí 156 zápasů 19 gólů a 18 asistencí. Odehrál i tři ročníky v druhé nejvyšší soutěži. V sezoně 1968 - 69 odešel na hostování do Vsetína, kde ukončil hráčskou kariéru. V dalších sezonách pracoval v klubu jako trenér juniorů a mnohokrát i u mužů jako hlavní trenér v první národní hokejové lize úspěšným postupem a třikrát jako zachránce prvoligové příslušnosti.

V 70 letech pracoval v trenérsko metodické radě klubu. V roce 1976 absolvoval první ročník trenérské školy, kterou opustil po pracovním zařazení na vedoucího konstrukce.

Na počátku 80 let vstoupil do vedení klubu jako vedoucí sportovního úseku. Od té doby pracoval v různých funkcích ve vedení klubu. V roce 1988 a 1989 ve funkci předsedy klubu, následně v představenstvu společnosti a od roku 1997 do roku 2003 jako generální manažer.

V souvislosti s poslední funkcí se angažoval i ve vedení APK. Od roku 1999 do 2001 víceprezident a 2001 - 2004 prezident APK a z toho vyplývající účast ve výkonném výboru svazu ČSLH. Proto měl v roce 2004 jedinečnou možnost předat na „svém“ domácím stadionu Luďka Čajky předat mistrovský pohár Miroslavu Okálovi.

Dnes je členem návrhové komise Síně slávy českého hokeje a předsedou komise Síně slávy Zlínského hokeje.