Historie hokejového Zlína

To úterý 27. února 1990 byla venku sněhová vánice. Zimní stadion ve Zlíně hostil bezvýznamný zápas s Jihlavou o 5. až 8. místo. Jenže pro hráče to byl svátek! Sledoval je přímo z hlediště on, Bobby Orr. Pan legenda. Svým jménem Robert Gordon Orr. Dvojnásobný vítěz Stanley cupu v letech 1970 a 1972, vítěz kanadského poháru 1976.

„Mám doma ze Sportu vystřižený článek. Od té doby jsem jej nečetl. Ale pamatuji si, že tu byl,“ vzpomínal pro web Martin Hamrlík, který byl tehdy přímým účastníkem zápasu.

Běžela 5. minuta, když místní hlasatel přivítal vzácné hosty. Někdejšího výborného obránce tehdy také doprovázel generální manažer týmu NHL Hartford Whalers, někdejší dlouholetý gólman klubů NHL a dvojnásobný vítěz Stanley cupu Ed Johnston, který pracoval i pro Pitsburgh Penguins (1980-2009) se dvěma přestávkami šestadvacet let v různých pozicích od asistenta trenéra až po GM.

Vzácní hosté, kteří přijeli do ČSSR s Ivanem Lendlem, nelitovali čtyřhodinové cesty z Prahy, aby mohli vidět prvoligové utkání. „V Československu jsme potřetí a ve Zlíně poprvé. Situace ale naznačuje, že se u vás objevím častěji, protože je tu hodně k vidění. A navíc bychom rádi, kdybychom se pokaždé mohli dohodnout o přestupu některých hráčů, ale vždy za podmínek, se kterými budou všichni spokojeni,“ reagoval v krátkém rozhovoru tehdy 42letý Orr, který osmkrát v řadě vyhrál Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy, což je stále platný rekord, a bývá často označován za revolucionáře této pozice. Také je stále jediným obráncem, který vyhrál Art Ross Trophy pro vítěze bodování ligy, kterou vyhrál dvakrát. Mezi obránci stále drží rekord v počtu bodů a asistencí v jedné sezoně. Také vyhrál třikrát za sebou Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy.

Ze Zlína si vytipoval tři hráče, kteří se mu zalíbili. Rostislava Vlacha, Antonína Stavjaňu a právě Martina Hamrlíka. „Všiml si mě, dodnes je to pro mě zážitek. Vůbec nevadí, že jsme tehdy prohráli,“ mávl rukou po sedmadvaceti letech Hamrlík nad porážkou 2:6.

Věřte mu to. Když Hamrlík vzpomínal, byl u vytržení. Zvláště pro beka je to pocta. Vždyť ho sledoval Gretzky mezi obránci!

Kanadští hosté však s hráči vůbec nepřišli do styku. „Vůbec jsme se ale nepotkali, oni hned odjeli. Bylo špatné počasí, vánice. Stejně se tady nikdo s nimi nedomluvil. Nikdo tady anglicky tehdy neuměl. Oni měli po zimáku šipky a cedule, jako v letadle, kudy vlastně mají jít,“ vyprávěl své zážitky a vzpomínky Hamrlík, jehož shodou okolností ve stejný rok draftoval právě Harford.

Hamrlík však zájem kanadského týmu s návštěvou legendy Zlína souvislost nehledá. „Byl jsem na dvacítkách jako osmnáctiletý, pak na mistrovství Evropy v šestnácti letech. Tohle byla spíš náhoda,“ myslí někdejší výtečný zadák, který se později stal také legendou zlínského hokeje.

Bobby Orr během svého turné po Československu vypozoroval rozdíly mezi českým a zámořským hokejem. „V kanadském hokeji je více fyzických kontaktů a na to nejsou vaši hráči zvyklí. Pro nás platí filozofie, že kdo se ocitne na ledě., musí rychle vstát a makat dál. Ale i my jsme se od vašeho hokeje poučili. Převzali jsme bruslení, techniku hole a vy od nás střelbu, fyzickou hru, aktivní hru brankářů, kteří už nechytají pouze na brankové čáře,“ všiml si Orr. „Dnes se hraje v NHL útočněji. Ale nakonec vyhraje Stanley cup to mužstvo, které má nejlepší obranu, jako za našich let,“ vykládal Orr v roce 1990.

A jeho filozofie? „Tvrdě pracovat a mít radost ze života a ze hry. Když tvrdě pracuješ, máš šanci.“