Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


Zdeněk Haber

Tehdy sedmačtyřicetiletý Zdeněk Haber převzal hokejový tým Gottwaldovazdenek-haber.jpg 17. května 1982 po Jaroslavu Volfovi. Haber přišel do baťova města z polského Tychy. „Gottwaldov se mi vždy líbil. Jeho životní prostředí, na to si vzpomínám od svých mladých let, když jsem zde hrával mistráky v barvách Škodovky Plzeň. Proto jsem nabídku trenéra prvoligového týmu TJG také rád přijal. Našel jsem zde skutečně výborné podmínky k práci,“ vykládal po svém nástupu Haber.

„Můj předchůdce Jaroslav Volf naučil družstvo perfektní obranu. K tomu chci přidat i ofenzivu. Přicházím do Gottwaldova s jediným předsevzetím. Zaměřit se na zlepšení útočné činnosti, dávat více branek než doposud. Pronásleduje mne to celou moji trenérskou kariéru. Kdybych měl volit mezi výsledky 2:1 a 6:5, jsem pro druhou variantu. Góly jsou kořením hokeje a lidé je chtějí vidět. Dělají hokej krásnou hrou,“ popisoval svou filozofii Haber, který nakonec své předsevzetí už ve své první sezoně splnil.

Pod jeho vedením tým nastřílel celkem 175 branek, suverénně nejvíc v prvoligové historii. Tým nakonec dovedl  k sedmé příčce ligové tabulky, což bylo do té doby druhé nejlepší umístění Gottwaldova v historii. Lépe ševci dopadli už pouze v sezoně 1967/68, kdy pod Kobranovem skončili šestí. Navíc uhráli poprvé čtyřicet bodů ze 44 zápasů a sezonu ukončili s aktivním poměrem branek.

zdenek-haber-2.jpg„Od Volfa už měl připravené mužstvo, které se dokázalo měřit se všemi elitními týmy a ligovými starosousedlíky,“ vzpomínal později útočník Dušan Vojáček.

Haberovi se vydařil se mu i vstup do dalšího ročníku nejvyšší hokejové soutěže. Poté se ale tým propadl těsně ke dnu. Už koncem listopadu se hovořilo o možném odchodu.

skutečností se stal v pondělí 13. února 1984 odpoledne požádal první trenér družstva Zdeněk Haber písemně o uvolnění ze své funkce. Mezi okolnostmi byl špatný přístup mužstva k tréninku a zápasům. „Motivací mého odchodu je špatná výkonnost družstva. Protože nemohu dát záruky, že se zlepší, rezignuji na svou funkci v oddíle,“ napsal vedení klubu, jehož pozici zaujali Kožela s Maršíkem.

Třemošenský rodák (nar. 24. 2. 1935) dělil v mládí svou přízeň mezi házenou a hokej. Ten nakonec zvítězil. Začínal s ním v Třemošné, následně už v 17 letech v roce 1950 v Rudé hvězdě Plzeň a Spartaku Plzeň B. V rámci základní vojenské služby, kterou trávil na letišti v Plané u Českých Budějovic, hrál za zdejší vojenský tým, kde si ho vyhlédl prvoligový Slavoj (posléze Motor) České Budějovice. Za něj nastupoval v sezónách 1956/57 a 1957/58, své první ligové góly zde vstřelil Rudé hvězdě Brno.

V roce 1958 se vrátil do Plzně, právě včas, aby zažil legendární stříbrnou sezónu 1958/59. V ní se stal – v útočné řadě s Josefem Brandem a Vlastimilem Čechurou – králem plzeňských střelců, v rámci celé ligy dosáhl na druhé až třetí místo (o které se dělil s kladenským Volfem). Pořadí střelců v Plzni kraloval i v několika následujících sezónách. V roce 1961 se poprvé a naposledy podíval do reprezentačního áčka (dvě utkání proti Kanadě a USA, v tom druhém dal i gól).

V šedesátých letech patřil k oporám plzeňského týmu, prožil s ním i krušné časy po sestupu do druhé ligy a za rekonstrukce zimního stadionu. Jako kapitán vedl tým Škodovky při návratu do nejvyšší soutěže, v památném barážovém utkání o postup s Banskou Bystricí v únoru 1969 dával poslední gól. V nejvyšší soutěži odehrál za Plzeň 225 zápasů, v nichž vstřelil 110 gólů.

Poté strávil rok v německém Straubingu, po návratu do Plzně trénoval dorost, a na podzim 1973 přišel k plzeňskému A týmu, který trénoval do ledna 1978. Následovala zahraniční štace v polském GKS Tychy. Po dvou sezonách ve Zlíně se vrátil do Plzně a dvě sezóny zde trénoval s Jaroslavem Pitnerem. V roce 1987 odešel do švýcarského Chaux de Fonds, v letech 1992-94 trénoval německý Weisswasser.

V roce 1994 se stal prezidentem plzeňského klubu a provedl ho nejistými časy na konci první poloviny 90. let, kdy se plzeňský hokej otřásal v základech. Ve funkci prezidenta klubu setrval devět let a zásadním způsobem se podílel na jeho vzestupu, který vrcholil nezapomenutelnými sezónami na konci tisíciletí. Po odchodu z Plzně se angažoval v organizaci mistrovství světa do 18 let v Plzni a v Českých Budějovicích (2005), načež odešel do Meteoru Třemošná, kde dodnes působí jako trenér žáků. Zdeněk Haber je bez diskuse jednou z hlavních postav plzeňské hokejové historie, kterou prochází už více než půl století.

Daniel Ostrčilík s využitím klubových archívů a www.hcskoda.cz

http://www.eliteprospects.com/player.php?player=305642

http://hokej.idnes.cz/zdenek-haber-hokej-osmdesatka-d2a-/reprezentace.aspx?c=A150228_2143620_reprezentace_ten