Jsem zvědavý, jak mě ve Vsetíně přijmou. Obvykle na mě plivali a polévali pivem," říká Štraub
VSETÍN - Fanoušci klubu, za který právě hraje, jej milují. Ty ostatní provokuje. Příbramský rodák Josef Štraub nikdy nebyl tuctovým hráčem. Třeba už proto, že si během celé kariéry vystačil bez agenta. Klauzuli, že nesmí být bez svého souhlasu vyměněn, si do dvouleté smlouvy se Vsetínem dal taky sám. V sedmatřiceti letech touží po jistotě. Svou interesantní kariéru tak nejspíš zakončí na stadionu, kde na něj diváci ještě nedávno plivali a polévali pivem.
* Jak jste se ocitl ve Vsetíně, kde vás fanoušci jako zlínského srdcaře vždy nesnášeli?
"Už když mě loni Slavia vytrejdovala do Českých Budějovic, začalo mě to táhnout domů. Měl jsem taky nějaké rodinné problémy. V tu dobu jsem byl se Vsetínem v kontaktu. Jednalo se o výměně, ale nakonec to nevyšlo. Dohodli jsme se až po sezoně, kdy se mi manažer Štefl znovu ozval. Smlouvu mi nabídly i České Budějovice. Na jihu Čech se mi hrálo dobře, ale domů jsem to měl daleko. Z Prahy to bylo po dálnici mnohem jednodušší."
* Návrat do Slavie byl předem vyloučen?
"Vláďa Růžička se v termínu neozval, takže opční právo nebylo uplatněno. Proto jsem začal jednat s Českými Budějovicemi."
* Proč vás vůbec Slavia vyměnila? Trejd jste nesl hodně těžce a dokonce jste za České Budějovice odmítl hrát...
"Tehdy jsem uvažoval o ukončení kariéry, něco takového jsem absolutně nečekal. Byl jsem zrovna doma ve Zlíně, když mi Růža zavolal, že mě vytrejdoval. Taková věc hráče vždy vezme. Navíc chyběly do konce sezony pouze tři měsíce. Ale nedalo se s tím nic dělat. Pak jsem jel do Prahy a s Vláďou jsem si o všem popovídal. Říkal, že mě neposlal pryč z výkonnostních důvodů. Šlo o to, že chtěl využít příležitosti, která se mu naskytla. Z Českých Budějovic mohl získat mladšího hráče Sailera, po němž asi toužil a mohl s ním počítat do budoucna. O mně bylo známo, že se chci po sezoně vrátit blíž k domovu. Rozešli jsme se rozumně. Nemáme spolu problém."
* Prý vám musel Růžička poslat dopis s výstrahou, abyste se hlásil na jihu Čech. Je to pravda?
"To ne, jen jsme si denně volali. Nejdřív jsem vůbec neměl chuť jít do Českých Budějovic. Oznámil jsem, že tam nejdu a že chci z rodinných důvodů do Vsetína. To byl momentální afekt. Asi o tři dny později už emoce pomalu vyprchávaly a vše jsme si vyjasnili. Nakonec jsem byl na jihu Čech spokojený. Klub mi vyšel vstříc. Když bylo trochu volna, umožnili mi jet domů za rodinou třeba o den dřív. Toho si cením. Navíc se mi dařilo i na ledě. Dostal jsem se do dobré lajny a psychika šla nahoru. Do konce sezony jsem to už vydržel."
* Prožíval jste nějak úspěšný boj bývalého zaměstnavatele o titul?
"Nemůžu říct, že by mi to bylo jedno. Uvědomoval jsem si, že to asi byla moje poslední šance získat titul. Škoda. Na zápasy jsem se díval a necítil jsem žádnou závist. Klukům jsem fandil. Mančaft byl výborný. Ve Vsetíně už nejspíš takové ambice nebudou."
* Celou svou kariéru působíte v extralize, přitom jste už měl několikrát nakročeno do zahraničí. Proč jste zůstal?
"Protože jsem nehrával za nároďák, nedostával jsem ze zahraničí špičkové nabídky. A být venku sám a hrát za nějaký průměrný tým, to se mi moc nechtělo. Nakonec se u nás vždy našel někdo, kdo mi nabídl solidní smlouvu a mohl jsem zůstat v Česku."
* Před pár lety, když jste byl hvězdou ve Zlíně, se hovořilo o tom, že vám klub nabídne po skončení aktivní kariéry práci v managementu. Už to neplatí?
"Mluvilo se o tom, ale to už je dávno. Nikde ve smlouvě jsem to neměl. Ale já vycházím s lidmi ze zlínského vedení v pohodě. Třeba mě ještě někdo osloví. Zatím nepřemýšlím o tom, co přesně budu po skončení kariéry dělat. Rozhodně bych ale chtěl zůstat u hokeje. Asi jako trenér. Nějaké zkušenosti jsem snad nasbíral. Určitě bych nemohl hned začít v extralize, ale rozkoukával bych se vedle někoho ostřílenějšího u mládeže. Myslím, že bych to zvládl."
* Pořád platí, že si všechny smlouvy dojednáváte sám, bez pomocí manažera?
"Je to tak. Většinu věcí zvládnu sám a když potřebuji poradit, vím, na koho se obrátit. Uznávám ale, že mi manažer v minulosti asi chyběl. Když šly platy nahoru, mohl mi domluvit lepší podmínky. Většinou jsem ale svou cenu znal. Nějakou zásadní chybu jsem neudělal. Snad jsem si jen v posledních letech mohl dávat do kontraktu klauzuli, že bez mého souhlasu mě klub nesmí vyměnit. Na tom jsem se dohodl až teď se Vsetínem."
* Jen jednou jste se ocitl v nominaci národního týmu, na Německý pohár jste ale nakonec ze zdravotních důvodů neodcestoval. Co se tehdy stalo?
"Sraz nároďáku byl v pondělí a já jsem si v pátek v extralize natáhl tříslo. Jel jsem za mužstvem, ale hned jsem se zase vrátil. Hrát jsem nemohl. Myslím, že to bylo v sezoně 1994/95 a reprezentaci vedl pan Augusta. Ten rok se nám ve Zlíně hodně vydařil, postoupili jsme až do finále. Na křídlech jsem měl Janků a Meluzína. To byla asi nejlepší lajna, ve které jsem kdy hrál. Ten rok se kluci dostali i na mistrovství světa."
* V každém týmu, za který hrajete, plníte roli hecíře a vůdce party. Trenéři vás obvykle pověří funkcí kapitána. Byl jste vždycky nejvíc slyšet?
"Na to musí odpovědět jiní. Těžko říct. Rozhodně chci vždycky vyhrát. To je u sportovců normální. Možná to na mně bylo víc vidět, nevím. Fakt je, že později už jsem kapitána dělat nechtěl. Odvádělo mě to od hry. Musel jsem jezdit za rozhodčími, hádat se s nimi. A za to jsem fasoval flastry. Jako mladší jsem to snášel, ale pak už mi to dělalo problémy. Chtěl jsem se soustředit na svůj výkon."
* Ve Vsetíně budete kapitánem?
"Nevím. Snad ne. Bude lepší to nechat Bobovi Stantienovi anebo Lexovi Jaškinovi."
* Cítíte už na sobě věk?
"Rychlostně už to není, co bývalo. Nemůžu hrát pořád nahoru dolů. Ale když mám na křídlech dobré bruslaře, kteří dovedou kombinovat, tak ještě v pohodě stačím. Myslím, že jsem se změnil i mentálně. Není mi dvacet. Už nereaguji na ledě tak podrážděně jako kdysi. Ale jsou chvíle, kdy mě to zase chytne. Vím, že jsem svými extempore občas oslaboval mužstvo. Ovšem na druhou stranu jsem je možná něčím jiným strhával. S trenéry jsem nikdy neměl problémy. Asi jim to tolik nevadilo."
* S jedním koučem jste ale potíže měl. Když přicházel ze Vsetína do Zlína Horst Valášek, ověnčený dvěma tituly mistra, zasadil se o váš odchod. A později se vám omluvil, že udělal chybu. Jak jste to nesl?
"Nebylo to lehké. Ale každý trenér má právo vybrat si hráče, kteří mu vyhovují. Zlínu se pak nedařilo, Valáška odvolali a já se v prosinci vrátil zpátky. Cítil jsem, že jsou lidé na mé straně. Kluci ale byli v tabulce desátí a ztrátu jsme nedohnali. Už s tím asi nešlo nic dělat."
* Ve Zlíně jste u fanoušků nesmírně populární. Vnímáte to?
"Určitě. Kdykoliv přijedu do Zlína s jiným mužstvem, lidé mě berou a fandí mi. Některý hráč je holt oblíbený, jiný ne. Já jsem se asi divákům líbil. Dávají mi to dodnes najevo."
* Na stadionech soupeřů jste ale mnohdy terčem nevybíravých urážek...
"Tak už to chodí. Na Slavii mě taky kdysi nemohli vystát. A když jsem oblékl její dres, tak se to změnilo. Jsem zvědavý, co bude teď ve Vsetíně. Tam to byla vždycky hrůza. Automaticky se dalo předpokládat, že až přijedu na Lapač, budou na mě lidi pokřikovat, plivat a polévat mě pivem. Prostě si mě vytipovali a už předem se těšili, co se bude při zápase dít, jak budu reagovat. Takových neoblíbených hráčů je v lize určitě víc. Doufám, že mě teď lidé ve Vsetíně vezmou. V každém případě budou derby se Zlínem zase hodně zajímavá. Pokaždé je to vyhrocené."
* V jakém klubu jste se cítil hokejově nejlépe?
"Rozhodně ve Zlíně, když jsme hráli dvakrát finále se Vsetínem. Byla natřískaná hala a skvělá atmosféra. Škoda, že jsme to ani jednou nedotáhli do vítězného konce. Ale Vsetín měl tehdy výborný mančaft, který se dal porazit, ale nikoliv pravidelně porážet."
JOSEF ŠTRAUB
Narozen: 5. 3. 1966
Výška, váha: 175 cm, 80 kg
Profese: hokejový útočník
Kariéra: Příbram, Jihlava, Zlín, Třinec, Zlín, Vítkovice, Slavia, České Budějovice, Vsetín Největší úspěchy: druhé místo se Zlínem (1995 a 1999)
text: Deník Sport - Michal Koštuřík