Vítězslav Nováček
Narozen: 2. června 1925 - Zemřel: 12. března 1982
Do Zlína přišel Vítězslav Nováček z Třebíče jako učeň do Baťova koncernu. Na ledě byl střední útočník s číslem 2 na zádech technicky skvěle vybavený, dával hře myšlenku a nápad. Byl klíčovou osobností SK Baťa a následně od roku 1952 i Spartaku Gottwaldov, kde dělal i kapitána.
Když v roce 1955 zanechal aktivní dlouholeté činnosti jako hráč, se zlínským hokejem se neloučil a pokračoval v roli trenéra. Proto se přihlásil do dvouleté trenérské školy v Praze, kterou také úspěšně absolvoval.
Trénoval tehdy Spartak Gottwaldov a po sloučení gottwaldovských jednot přešel do nově založené jednoty TJ Gottwaldov. Začal trénovat družstvo, které bylo tehdy v Krajském přeboru, a během tří let je dovedl až do nejvyšší soutěže - 1. ligy. Protože však v mužstvu hráli většinou vlastní odchovanci (až během soutěže přišly čtyři posily), byl to především nedostatek zkušeností a nízký výkon mužstva, což mělo za následek sestup do II. ligy. „Honil nás dost, ale chyběla nám taktika. Nějaký způsob vedení boje,“ vzpomínal na Nováčkův způsob trénování někdejší útočník Václav Karlík.
Došlo tedy k výměně trenérů a „Kula“ Nováček dostal na starost dorost. V soutěžním období 1961 - 62 začal s dorostenci v okresním přeboru. Celoroční systematickou přípravou dosáhl toho, že během tří let se dorostenci probojovali až do čela krajského přeboru a přes kvalifikační turnaj do dorostenecké ligy.
V soutěžním období 1964 - 65 se mužstvo jako nováček soutěže pohybovalo sice na konci tabulky ale kvůli velmi dobré fyzické připravenosti, která se projevila v posledních utkáních, skončili dorostenci TJG na třetím za Dynamem Jihlava a ZLK Brno.
Dal se i na dálkové studium na Karlově univerzitě v Praze, kde si na fakultě tělovýchovy a sportu vybral opět lední hokej.
Byl považován za specialistu na mládežnický hokej. Vychoval celou řadu talentů, kteří se prosadili v Gottwaldově a později se stali klíčovými muži v jednotlivých etapách hokejové historie. Kromě hokeje hrával aktivně také házenou.
Trénoval také Vsetín, v říjnu 1968 odjel do Rumunska, kde převzal tamní národní tým. Po návratu poté vedl Prostějov. V letech 1976 až 1979 vedl Slovan Hodonín, který dovedl potřetí v řadě tým ke stříbru a čtvrtému místu.
Je členem Síně slávy zlínského hokeje.
Autor: Daniel Ostrčilík s využitím archívů.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář