Historie hokejového Zlína

ZLÍN 22.3 2007 Stačí vyhrát jeden zápas a mohou slavit. Zlínští dorostenci jsou blízko k vytouženému cíli, titulu ve své věkové kategorii. V cestě jim stojí houževnatý tým z Vítkovic. První krůček již splnili. Na svém ledě vyhráli v prvním zápase finálové série 3:1. Sedmnáctiletý útočník ZDENĚK OKÁL mladší, potomek někdejšího ligového hráče, nebo synovec kapitána zlínských Medvědů  byl v základní části dorostenecké soutěže nejlepší střelec týmu se 24 brankami. S rozmazanými válečnými barvami na tváři a v teplákové soupravě přišel udělat jeden z prvních rozhovorů své začínající kariéry…   

 Zdeňku, jak bys zhodnotil dnešní utkání? Vypadalo to, že Vítkovice jsou vyrovnaným soupeřem?

 „Určitě, hned ze začátku na nás vletěli, to jsme nečekali a nevěděli, jak to bude probíhat. Určitě jsou silní soupeři, ale máme na to je porazit.“

 V první třetině byl soupeř opticky lepší, vytvořil si několik slibných příležitostí. Přesto jste vstřelili první gól vy v ponechané výhodě při signalizovaném vyloučení Vítkovic. Jak jsi viděl tu situaci?

„Já jsem byl na střídačce za hráči, moc jsem to neviděl.“

V zápase jsi seděl třikrát na trestné lavici. Nebyl jsi až moc přemotivovaný, nebo ty zákroky vyplynuly ze situací na ledě?

„Já myslím, že mám moc ruky nahoře. Neměl bych je dávat nahoru. Je to moje chyba.“

Jako tým už teď můžete být se sezónou spokojeni. Ale co ty konkrétně? Jsi nejlepší střelec, druhý nejproduktivnější hráč týmu…

 „Já myslím, že nehrajeme špatně a když tým šlape tak pak jsou i body jednotlivců…“

Play off je čas rituálů. Nejen že máte obarvené hlavy, ale taky si šněrujete brusle růžovými tkaničkami. Čí to byl nápad?

 „To napadlo mě a Tonyho Honejska. Podívali jsme se v obchodě na ty tkaničky řekli jsme si, že by to byl parádní nápad je šoupnout do bruslí.“

 Jaké je to hrát se jmenovkou Okál na zádech?

 „Jsem rád, že to mám, ale není důležité, co mám na zádech, ale jak vypadá můj výkon.“

 O rodině Okálů je známo, že jsou vášnivými fanoušky nadupaných motorek. Ty již motorku taky vlastníš. Kde je možné tě na ní ve Zlíně zahlídnout?

„No tak všude, ale bez papírů…“

 Existuje nějaká šance, že by sis v extralize ve žlutomodrém dresu zahrál se svým strýcem Mirou Okálem?

„Tak já doufám, že ještě pár sezón bude hrát a když budu dobrý, tak proč ne.“

Ptám se každého, tak zeptám se i tebe. Navštívil jsi někdy webové stránky zlínských fanoušků www.hfczlin.cz?

„No určitě, předevčírem…“

 bleskový výslech…

 Hokejové začátky…

„No tak určitě třetí třída, mé mládí.. K hokeji mě přivedl táta, ten je jednička. Všechno mi platí, hradí, takový můj agent.“

 Oblíbení trenéři…

 „Samozřejmě Zdeněk Svoboda, náš pan Šolc a Albrecht.“

 Oblíbený fotbalový klub a hráč?

 „Asi Chelsea a Didier Drogba.“

 Hokejový vzor?

„Určitě Mira (Okál) a Joe Sakic a taťka.“

 Jakou posloucháš muziku?

 „Pop, rock, metal.“

 Záliby, když zrovna nejsi na ledě?

 „Squash, tenis, občas nějaká zábava, ale to není moc často, protože se pořád hraje.“

 Jaké typy žen se ti líbí?

„Určitě ne namyšlené a arogantní..“

 Hokejové cíle do budoucna?

„Chtěl bych se dostat do extraligy, nebo do první ligy, kdyby to šlo.“

Co ti nejvíc chutná?

„Pizza.“

Oblíbení herci a herečky?

„Julia Roberts a Steven Segal.“

 www.daan.estranky.cz                                                                                      Dáán