Historie hokejového Zlína

Melenovský: Morava mi přirostla k srdci

ZLÍN 26.1 2007 – Na rozbruslení před zápasem chyběl, jelikož proležel poslední dny v posteli s angínou. Přesto neodolal a na chvíli na sebe výstroj nasoukal a šel se na chvíli sklouznout po ledě. „Kde máš brusle, pojď bruslit…“ lákal mně i přihlížejícího Jardu 007 na souboj, který už je rozhodnutý ještě předtím, než by začal. MAREK MELENOVSKÝ se posadil na své místo v kabině a v polovýstroji začal odpovídat na otázky týkající se jeho předchozích angažmá, jeho boxerských vložek v zápase se soupeři, nebo o vztahu s bývalým parťákem Richardem Králem.

Dnes vás čeká Kladno, další soupeř se kterým bojujete o postup do play off. Co očekáváš od dnešního zápasu?

„Já si myslím, že rozhodnou zřejmě přesilovky. Kladno má na ně dobré hráče a pokud my se vyvarujeme nějakých zbytečných faulů a rozhodčí zvládne zápas, tak myslím, že je velká šance na vítězství.“

Jsi po nemoci, prodělal jsi angínu. Jak se cítíš po zdravotní stránce a kdy to vidíš na návrat do sestavy?

„Byl jsem dneska poprvé na ledě, necítím se nějak moc dobře, ale viděl bych to tak na neděli.“

Tví spoluhráči získali ze tří zápasů venku 7 bodů. Upřímně, to jste asi nečekali?

„Určitě je to pěkná bilance a přivést tři body ze Slávie a Pardubic to je moc hezký a bod ze Znojma taky není špatnej. Je to potřeba teď dvěma zápasy doma potvrdit.“

Ve své kariéře jsi hrál pouze v moravských klubech. Cítíš se jako patriot, nebo je to jenom náhoda?

„Tak nějak mi ta Morava přirostla k srdci, že se motám furt tady. Uvidíme, jak dlouho tady ještě budu.“

Které z těch angažmá hodnotíš jako nejvydařenější?

„Těžko říct. Každé má své pro i proti a v každému mužstvu se dařilo i nedařilo, takže vyloženě se to takhle nedá říct. Já osobně nemám žádný klub, který bych preferoval, ale co se týká výsledku, tak jsme hráli finále ve Vítkovicích a tam jsem se dostal asi s mužstvem nejdál.“

V sezoně 1996/97 jsi odehrál čtyři zápasy na farmě Toronta St. Johns Maple Leafs s bilancí 3 bodů ze čtyř zápasů. Co rozhodlo, že jsi tam nezůstal delší dobu?

„To bylo vždycky nakonec sezóny. Já jsem hrál v Jihlavě. Skončila tam sezona dřív, protože ty výsledky nebyly a já potřeboval hrát. Byl jsem draftovanej Torontem, ty vyhlídky jsem měl slušný. Dostal jsem pozvánku tam jet a sehrát tam zbytek sezony. Bylo to tam těžký, protože kluci tam hráli celou sezonu o to, aby se dostali do play off. Oni to play off  mají za odměnu a když tam přijede nějaký cizinec chtít tam hrát play off, tak to je docela těžký a odvaha. Proto jsem tam odehrál jen čtyři utkání, ale ty statistiky si myslím, že nebyly až tak špatné. Ale mně to furt táhlo domů. Byl jsem ještě mladý, zřejmě jsem to neměl ujasněný.“

Do zámoří jsi tehdy odcházel s Markem Posmykem. Co vás tedy vedlo k tomu kroku? Že jsi změnil prostředí, odloučení od rodiny…

„Tak jak říkám, první sezonu jsem tam byl dva a půl měsíce a druhou čtrnáct dní. Pak jsem tam ještě byl na kempu. To odloučení nebylo tak dlouhý. Já jsem spíš domácí typ, ale v té době jsem to neměl v hlavě srovnaný.“

Viděl jsi v té době jako mladý hráč nějakou šanci se prosadit v NHL, nebo jsi tam šel jen tak nazkušenou?

„Tak ono to tak vyplynulo. Já jsem absolvoval mistrovství Evropy, a dvě mistrovství světa dvacítek. Tak nějak to navazuje na sebe, když se ten hráč prosadí na mistrovství světa, jako že já jsem se tam prosazoval, tak to přijde. Pak záleží jestli se člověk na té farmě, nebo v tom kempu uchytí a jestli má to štěstí tam zůstat.“ 

Někteří fanoušci si jistě pamatují tvoji bitku s Karlem Rachůnkem. Vzpomeneš si, co za tím tehdy stálo?

(přemýšlí) Ano, to je pravda. To bylo tady ve Zlíně. Nevím, jestli jsem tehdy nehrál za Jihlavu. Kdo ví, jestli jsem tehdy neměl ještě košík. Takže hodně mladej kluk. A já mám pocit, že tomu předcházela jiná rvačka jiných hráčů. Ale to byla náhoda, že jsme na sebe narazili. Vím, že něco takového tady proběhlo.“

I v letošní sezoně se zapojuješ do šarvátek na ledě. Nezapomenutelný je tvůj konflikt se sparťanem Protivným po útoku na Lešku. Svého soka jsi svalil k ledu a při odchodu do kabiny ti stadion aplaudoval. V čem vidíš svou výhodu oproti robustnějším soupeřům?

„Tak já se odjakživa uměl prát, já to nevidím jako náhodu. Dá se říct, že jsem menší postavy, ale silnější a obratnější. Tak zřejmě v tom.“

Tady ve Zlíně bydlíš v rodinném domku v blízkosti zimního stadionu. Cítíš se tu jako doma, nebo to lze říct pouze o rodném Humpolci?

(úsměv) „Pomalu ale jistě zjišťujeme, že se tady cejtíme jako doma. Jedno dítě už tady chodí do školy a má svoje koníčky a kroužky tady, takže do Humpolce jezdíme strašně málo, jestli by se to na jedné ruce dalo spočítat, co jsem tam byl za sezonu. Většinu času trávíme tady. Nám se tady líbí a je to tu super.“

Zúčastnil ses dvou moravských derby. Zlín – Vsetín a Vítkovice – Třinec. Jak vnímáš podobně vyhecované zápasy?

„Tak i když jsem se v tom městě nenarodil a byl jsem tam třeba jen dva roky, tak tu atmosféru kolem jsem vždycky vnímal. Lidí se o tom vyprávějí a v rádiu se o tom mluví, v televizi se to probírá.Člověka to strhne.  Je to vyhecovanější a prestižnější.“

Jsi ve spojení s Richardem Králem?

Ne, vůbec. My jsme si nikdy nebyli moc blízcí. Akorát na ledě jsme měli stejnou notu. Mimo led jsme se nijak blíž nepoznali, takže já s ním nejsem ve spojení. Já media teď moc nesleduju, takže jsem ani nevěděl, že někam přestoupil. Až potom později.“

Otázka na závěr. Co by jsi vzkázal zlínským fanouškům, pro které je tento rozhovor?

„Ať vydrží, nejen na domácích zápasech, ale i na zápasech venku, což je špička. Chci jim poděkovat a doufám, že to ještě dlouho takto vydrží. A že je nezklameme, postoupíme do play off a potom co nejdál.“   

                                                                                                                   Dáán