Narozen: 4. 10. 1962 v KarvinéBylo úterý dvaadvacátého listopadu 1988. Od té doby uplynulo jednatřicet let, kdy vůbec poprvé nastoupil Jaromír Jágr za Kladno ve Zlíně. Tenkrát ještě město bylo Gottwaldovem, současná legenda ve svých šestnácti s celoobličejovým krytem teprve poznávala nejvyšší soutěž.
Hvězdou zápasu byl tehdy 26letý zlínský útočník Milan Maruška, který dal gól a připsal si čtyři přihrávky! „To je pěkné, to jste mě potěšil,“ hlásil poněkud překvapeně do telefonu Milan Maruška, dnes 57letý chlapík, který žije Heilbronnu, stodvacetitisícovém městě na jihu Německa, severně od Stuttgardu a trénuje místní tým hrající čtvrtou nejvyšší německou soutěž.
„Vybavím si ho, byl mladý kluk, byl štíhlý, veliký. Vím, že jsme se na jeho účet bavili. Ale konkrétně ten zápas, a že jsem měl pět bodů, si nevzpomínám,“ reagoval. „Vím, že jsem proti němu hrál, ale tehdy člověk ještě nevěděl, že bude jedním z nejlepších hokejistů na světě. On byl soupeř a my chtěli vyhrát. Když se vám vydaří zápas, je to super. A když je to dnes spojené s Jágrem, je to ještě lepší,“ rozesmál se rodák z Karviné.
V první obranné dvojici domácích naskočili Antonín Stavjaňa s Miloslavem Sedlákem. Nechyběli ani Vlach s Juríkem, kteří nastoupili s Maruškou ve druhé formaci v obraně s Čajkou a Kořeným. Všemu už velelo po odvolání trenéra Uhra trio Maršík - Kožela a Stuchlík. „Teď po těch jednatřiceti letech, kdy jsem Jágra spoustu let sledoval, trochu hrdosti být musí,“ přiznal Maruška, že mu informace polechtala mužské ego. „Ale jen maličkou. Byl to pan hokejista,“ ocenil Maruška.
Jen přesně o měsíc dřív vyhrál souboj i s Dominikem Haškem. Jenže ani dva góly Marušky Gottwaldovu nestačily, z Baťova města si Pardubice odvezly výhru 5:3. „Goly mi sice byly připsané, ale já jsem je nedal. Obránci mě vždycky nastřelili do kalhot a ode mě se to odrazilo do branky. Hašek už měl tehdy jméno, proto na to nezapomenu. Vždycky jsem někde stál a ode mě se to jen odráželo,“ rozesmál se. „Na to si člověk vzpomene, protože podruhé se mi to už nestalo proti tak skvělému gólmanovi,“ poznamenal bývalý útočník drobné postavy.
Se sto sedmdesáti centimetry výšky a pětasedmdesáti kily sice Maruška nerozvěšoval soupeře po mantinelech, zato byl technicky zdatný. „Nebylo to nejhorší, ale byli lepší. Vždycky říkám, že musíme uznat, že spousta hráčů bylo velmi dobrých. Člověk musí mít sebereflexi, podívat se na věc normálními očima, že byli lepší,“ uznal Maruška, který ve žlutomodrém dresu odehrál v šesti sezonách 171 zápasů s bilancí 91 kanadských bodů za 40 branek a 51 asistencí.
Do tehdejšího Gottwaldova zamířil z mateřské Karviné před sezonou 1982/1983 společně s Luďkem Čajkou, který přišel z Havířova. „Znali jsme se, dokonce jsme spolu na začátku i bydleli. Dostali jsme vedle zimáku malou garsonku. Udělal na mě velmi dobrý dojem. Byl kamarádský, vycházeli jsme spolu velmi dobře. Vzpomínám na něj relativně často. Když se stala tragédie v Košicích, byl jsem s ním na ledě. Během pohřbu jsem nesl i jeho rakev,“ hledal těžce Maruška slova i po téměř třiceti letech od tragédie. „Nebylo to příjemné, byl to super kluk i hráč. Byl vážně dobrý, ctižádostivý, vždyť byl v nároďáku,“ připomněl Maruška, jenž přišel v éře Zdeňka Habera na střídačce.
„S ním jsem vycházel velmi dobře. Byl dobrý trenér, který chtěl výkon, ale je i velmi dobrý člověk. Uznával jsem ho. Když měl někdo problém, mohl za ním přijít a lidsky s ním vše řešil. Později Zdeněk Uher byl zase přímočarý, věděl, co chce. S trenéry jsem neměl nikdy problémy. Vše však bylo podmíněno výkonem, což každý cítil a věděl. Nemůžu si stěžovat na žádného trenéra,“ poznamenal Maruška, který měl při odchodu z Karviné nabídky nejen z Gottwaldova, ale i z Vítkovic a Sparty.
„Ale proč jsem si vybral Zlín, na to už vám neodpovím. Možná tam bylo pár hráčů od nás, Zlín mi tehdy někdo doporučil. Už opravdu nevím,“ omlouval se velký sympaťák, který navzdory třiceti letům strávených v Německu stále mluví plynule česky.
Celý článek o vojně v Trenčíně, začátcích v Karviné, či odchodu do Německa čtěte kliknutím na odkaz.
Autor: Daniel Ostrčilík, Zlínský deník.