Narozen: 14.8 1969
Výška: 180 cm
Váha: 81 kg
Post: brankář
Hůl: L
S hokejem začínal v šesti letech v Kladně, kam ho přivedl jeho otec, který byl sám hokejovým brankářem extraligového Kladna.. V Kladně působil až do svých pětadvaceti let, výjimkou byla jedna sezóna strávená na vojně v "béčku" Dukly Jihlava v Táboře. K prvnímu utkání v nejvyšší soutěži nastoupil v osmnácti letech v sezóně 1987/88. V týmu se sešel i s Jaromírem Jágrem. Z Kladna zamířil na Moravu do Zlína, kde působil v letech 1994 - 1999. Ve zlínském angažmá, na které moc rád vzpomíná, hrál extraligové finále proti Vsetínu, které vyhrál Vsetín a získal první mistrovský titul.
Po pěti letech ve Zlíně následovalo jeho první zahraniční angažmá u ledních medvědů v Berlíně, kde strávil jednu sezónu. V roce 2000 přišla nabídka ze Vsetína, kterou přijal. Byla to pro něj šťastná sezóna 2000/2001, ve které získal svůj první a dosud jediný mistrovský titul. Roční působení ve Vsetíně vystřídalo tehdy neobvyklé angažmá v ruském klubu Avangardu Omsk. Smlouvu na jeden rok ruský klub neprodloužil a Jaroslav Kameš se stal volným hráčem. Ve Znojmě podepsal smlouvu 1.10.2002. V extralize odehrál 500 zápasů. Za českou reprezentaci odehrál sedm zápasů a v roce 1994 se zúčastnil jako třetí brankář olympiády v Lillehameru, kde český tým obsadil 5.místo. Bohužel nebyl nikdy draftován a NHL si již asi nezahraje, přestože by nebyl proti. Z brankářů se mu nejvíc líbí Roman Turek (Calgery Flames) a Curtis Joseph (Detroit Red Wings). Za nejlepšího hokejistu považuje Jiřího Dopitu, all stars tým složený z českých hráčů by vypadal takto: obrána Radim Tesařík (Jaroslavl) a František Kaberle (Atlanta), útok Jaromír Jágr (Washington), Jiří Dopita a Patrik Eliáš (New Jersey).
Jaroslav Kameš je ženatý, má dvě děti. Starší syn chytá za páťáky PZ Kladno, mladší dcera sevěnuje krasobruslení. Mluví anglicky, německy a rusky. Nejraději jí kuře s těstovinami, poslouchá všechnu dobrou muziku, a jezdí Mercedesem. Ze zemí, které navštívil, se mu nejvíce líbila Anglie. Po ukončení aktivní kariéry by se rád věnoval výchově mladých brankářů.
Několik dotazů se týkalo jeho ruského angažmá.
Na rok strávený v Omsku vzpomínám nesmírně rád. Hokej má v Rusku výbornou úroveň, mužstva jsou nesmírně vyrovnaná a o hráče je skvěle postaráno. Navíc jsem byl v týmu společně s Martinem Procházkou a Pavlem Paterou, se kterými jsem se velice přátelil. Bohužel jsme v v semifinále play-off ruské superligy vypadli a nepodařilo se nám získat vysněný titul. Nevýhodou v ruském hokeji jsou ohromné vzdálenosti. Nejdále se musí cestovat na utkání do Chabarovska ležícího u čínských hranic a vzdáleného pouze jednu hodinu letu od Japonska. Během angažmá se naučil rusky: suchaja igra je termín pro shut-out.
Řada dotazů se týkala pozice brankáře:
Před zápasem bývám nervózní, napětí ve mně je. Toto napětí ale ze mě spadne při úvodním hvizdu rozhodčího. Mám určitý předzápasový rituál, například se pokouším šlápnout na určitou čáru. Být brankářem bolí, nejhorší jsou rány do krku. Jednou mi po ráně praskla helma a odnesl jsem to sedmi stehy. Každý brankář pustí laciný gól a já jsem při zápase udělal mnohokrát velkou chybu. Je potřeba na takovou chybu ihned zapomenout a dát hlavu vzhůru. Soupeř mě nesmí vidět s hlavou dole. Mnohokrát jsem dostal i vlastní gól. Po nevydařeném zápase bych si nejraději zmlátil sám sebe. Jednou jsem dostal i trest do konce utkání za nadávky rozhodčímu. Za měsíc odrovnám 10 až 15 hokejek. Nikdy jsem se v zápase neporval. Při samostatném nájezdu přemýšlím, zda-li je střelec levák nebo pravák a jak obvykle zakončuje.
Další dotazy byly zaměřeny na trénink:
Hráče dělá tvrdý trénink. Jaromír Jágr se stal skvělým hokejistou díky ohromné tréninkové píli. Jiří Dopita nepatřil v mládí k zázračný dětem, tréninkovou dřinou se ale dostal tam, kde je nyní. Tréninková píle se vždycky projeví, u někoho dříve a u někoho později. Všechny žákovské hvězdy, které nebudou tvrdě trénovat zapadnou a skončí. Jako brankář mám spoustu gymnastiky, během letní přípravy běhám, jezdím na kole a posiluji. V sezóně trénuji denně, někdy i dvakrát.
Rada střelcům: Střílet, střílet a opět co nejvíce střílet. Každý brankář něco pustí, občas i neuvěřitelně laciný gól.
text: Archív, www.hcorli.cz
foto: www.hcorli.cz , Archív