"Když jsem byl malý, tak jsme s kluky chodili hrát hokej na hřiště. Tehdy mi jeden kamarád řekl, že by chtěl zkusit dělat brankáře a já to chtěl taky zkusit a už jsem u toho zůstal. Začátky byli hrozně těžké," vzpomíná na své začátky brankář Jakub Sedláček.
Sezona 2008/09 byla v jeho kariéře zlomová. Ročník začínal až jako třetí brankář A týmu s tím, že bude chytat pravidelně juniorskou soutěž a vypomáhat i druholigovému Přerovu. Osud tomu chtěl jinak. Dosavadní jednička týmu Igor Murín se zranil a do branky se postavil Radovan Biegl. Na střídačce mu sekundoval tehdy osmnáctiletý zlínský talent. Zanedloho mu zlínský kouč dal šanci a poslal ho do ostrého extraligového zápasu. Přestože byl podle vlastních slov nervozní, chytil šanci a již ji do konce sezony nepustil.
Uchvátil mrštnými a jistými zákroky. V základní části vychytal čtyři čistá konta. Sedláček byl také nejlepším brankářem extraligy podle procentuální úspěšnosti zákroků. Po svém návratu z MS 20, kde pouze vysedával na tribuně, ho oficiálně zlínský klub zvolil jedničkou. Záda mu kryl zkušený Biegl, na tréninku se mu intenzivně věnoval trenér brankářů Hrazdira. Následovaly dvě sezony, kdy byl jasnou brankářskou jedničkou. Základní část mu vyšla skvěle, ale ve čtvrfinále play off se i díky zdravotním problémům nevyhnul výkyvům a přes pražskou Spartu (2009) a Slavii (2010) mužstvo do vysněného semifinále neprotlačil. Následoval příchod brankáře Duby, který mu vytvořil konkurenci a posléze i dalšího zkušeného brankáře Horčičky, se kterým se o místo dělí dodnes.
Text: Roman Ordelt - www. hokej.zlin.cz, Daniel Ostrčilík, - Zlínský deník
foto: www.hokej.zlin.cz, Azik
Hvězda
(Sedlo, 5. 2. 2010 12:24)