Historie hokejového Zlína

Narozen: 12.1.1977 Obrazek

výška: 194 cm

Váha:103 kg

Hůl: P

Přezdívka: Kolac

číslo dresu: 27

K hokeji ho přivedli rodiče.Aktivní kariéru začínal ve slovenských Topolčanech, kde postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi. V 16 letech začal nastupovat v seniorském týmu Topolčan. Přitom to vůbec nevypadalo na to, že by se mohl živit hokejem. Na vysoké škole se ve čtvrtém ročníku oženil, kdy mezitím nastupoval za místní Topolčany. Odehrál v průběhu 5 sezon na 207 zápasů a nastřílel 97 gólů. Nejvíce vzpomíná na sezonu 1999/00, kdy střádal za 43 utkání 62 bodů a měl nakročeno do extraligy. „Přestože to byla pouze první liga, tehdy byla velice kvalitní, jelikož mnoho hráčů, kteří dnes pravidelně nastupují v extralize, nabírali zkušenosti. V tom období se mi narodil první syn Andrej, navíc jsem chodil do školy. Tehdy jsem se moc nevyspal. Paradoxně přesto všechno se mi dařilo, proto na tu dobu rád vzpomínám,“ pátrá v paměti vysoký forward. V jednom týmu se potkal například s Tiborem Melichárkem, nebo Josefem Mihálikem, ale i s Miroslavem Ďurákem, který v sozoně 1998/99 v Topolčanech 12 zápasů odehrál.

Následně se dostal do slovenského reprezentačního výběru do 23 let, který vedli trenéři Selvek a Filc. Poté se již začaly objevovat nabídky z týmu slovenské nejvyšší soutěže. Postupně se ozval Trenčín, Poprad, Nitra a Slovan Bratislava. Slovan přišel až jako poslední, avšak s nabídkou, která se jednoduše nedala odmítnout. Avšak v klubu z hlavního města bývá specifické prostředí, na co si každý hráč nezvykne. „Jelikož jsme společně s Melichárkem přišli z prvoligového klubu, dostali jsme to svým způsobem pocítit. To nás však jen posílilo. Člověk byl zvyklý zkrátka na něco jiného,“ dodává.

Měsíc po příchodu do Slovanu se vyměnil generální manažer. Pana Paštínského nahradil pan Krejčí. Od té chvíle nastaly ve Slovanu jiné poměry. „Na rovinu mohu říct, že se začali prosazovat hráči původem z Bratislavy,“ prozrazuje Kollár. Přestože se na zvláštní způsob řízení klubu adaptoval, vedení mělo jiné představy, takže jej v listopadu 2000 vyměnilo do Popradu, kde se mu střelecky dařilo. Po skončení sezony si ho stáhl Slovan zpět. Následující sezona patří v kariéře důrazného útočníka mezi nejlepší. Po příchodu trenéra Říhy měli všichni hráči stejnou startovní pozici. Kollár svojí příležitost využil, stal se oporou mužstva a na konci se slavil mistrovský titul. I přes úspěch nahradil odcházejícího Říhu trenér Julius Šupler, s nímž měl jeden dosud nevyřešený problém. V době vydařené sezony v Topolčanech se na něj chodil pravidelně dívat právě tehdejší trenér Trenčína Šupler. On však odmítl a dal přednost lukrativní nabídce Slovanu.“Už na začátku jsme si to mezi čtyřmi očima vysvětlili,“ považuje rodící se konflikt za vyřešenou záležitost.

Když se ozval s nabídkou Poprad, sám Šupler mu doporučil nabídku příjmout. Ačkoliv Obrazek přišel do týmu, který se potácel na dně tabulky, vzchopili se a sezonu dokončili na šestém místě. A opět následoval přesun do jiného klubu. Sezonu 2002/03 oblékal barvy Skalice. Ve Skalici byla výborná parta, dařilo se mu střelecky. „Porovnal bych to s Topolčany. Je to taková malá útulná dědinka, kde se hraje celkem slušný hokej. Já na všechny kluby vzpomínám v dobrém, protože v každém z nich jsem se něco naučil a získal zkušenosti. Teď už vím, jak to chodí,“ říká. Sezony 2004/05 a 2005/06 strávil v Nitře, kde si způsobil nejprve způsobil zranění ramene. Když se pomalu vracel zpět do hokejového kolotoče, přišlo další. Tentokrát

měl problémy s klíční kostí, která mu vyskakovala z ramenního kloubu.Odehrál pouze 25 zápasů s bilancí 9 bodů za 2 branky a 7 přihrávek. Druhá sezoná už byla daleko lepší. V dresu Nitry pod vedením Stavjani herně exceloval. Po skončení ročníku přestoupil do trenčínské Dukly, kde se opět setkal s trenérem Stavjaňou.

V první sezoně v dresu Dukly Trenčín 2006/07 si zahrál finále extraligy proti Slovanu Bratislava, kterému podlehl hledce, 0:4 na zápasy V ročníku 2007/08 patřil k nejlepším hráčům slovenské extraligy. Byl vůdčí ososbností Dukly Trenčín. V základní části nastoupil k 49 zápasům, ve kterých nasbíral 45 bodů za 26 branek a 19 asistencí. Uplynulé dva roky byly pro něj velice pozitivním obdobím v hokejovém i soukromém životě. I přesto se rozhodl změnit prostředí. Na dva roky se upsal zlínskému RI Okna. Bude to pro něj první zahraniční angažmá. „Už jsem potřeboval změnu. Chci to vyzkoušet, uvidíme, jestli se prosadím. Doufám, že mi ta změna prospěje,“ věří nová zlínská akvizice.

Obrazek Kollár reprezentoval Slovensko na MS v Lotyšsku 2006, kde nastoupil k 7 zápasům a připsal si 4 kanadské body za 2 goly a stejný počet asistencí. První branku vstřelil v oslabení v zápase proti Rusku, když pohotově využil chybu Malkina v rozehrávce a Švédsku v klíčové bitvě nadstavbové části.

Zúčastnil se také MS 2008 v Kanadě. Po omluvenkách, které obdržel trenér Šupler od hráčů z NHL se naráz stal Kollár jednou z osobností týmu. “Z extraligových zástupců ve slovenském týmu byly od něj největší očekávání. Ukázalo se však, že zkušenosti na mezinárodním poli i na užším kluzišti chybějí. Měl se řadit k lídrům týmu, tuto úlohu však nezvládl. Nedá se mu upřít bojovnost a chválihodný je fakt, že na turnaji byl pouze při jednom obdrženém gólu. Produktivitou však nepotěšil,” okomentoval server hokejportal.sk výkon Andreje Kollára na letošním světovém šampionátu, kde slovenský celek obsadil konečné 13. místo.

Obrazek Andrej Kollár je typem důrazného a produktivního útočníka, jenž se nebojí chodit před branku soupeře. Jeho předností je robustní postava (194 cm a 103 kg), se kterou se nebojí jít do osobních soubojů. Avšak dokáže i technické kousky. Platný je i na bully. Umí střílet i branky, což už mnohokrát ukázal v nejvyšší slovenské soutěži. Příkladná je i jeho bojovnost. Vystudoval management na Vysoké škole zemědělské v Nitře. Když má volno, snaží se věnovat rodině a dětem. Osmiletý Andrej už hraje hokej, dvouletý Timotej je pěkný divoch. Vlastní auto značky Renault Grande Scénic.

Například slovenský podnikatel Luboš Halmeš zná Kollára osobně. Dokonce byl podpořit slovenský tým na MS v Kanadě společně s maminkou a synem důrazného útočníka. „Andrej je výborný hokejista, ale především skromný a hodný kluk,“ řekl na adresu nové zlínské posily.

Hokejové začátky, nebo kdo tě k lednímu hokeji přivedl?

“Byli to rodiče. Pamatuji si, že jsem chodil s otcem na hokej a byla to strašná nuda, každou chvíli bylo přerušení, protože jsem tomu nerozuměl. A chvíli na to jsem hokej začal hrát. Bylo to v Topolčanech.”

Na svůj první český extraligový start teprve čekáš, ale jaký byl ten na Slovensku?

Bylo to za Slovan Bratislava, ale moc si na něj nepamatuju. Následně mně vyměnili do Popradu. Na ten vzpomínám raději, protože od toho listopadu, co mě vyměnili se mi docela dařilo a pak mě stáhli zpět.”

Oblíbený fotbalový klub a hráč?

“Fandím Manchesteru United, protože se mi líbí jejich způsob hry. Mám rád pracovité hráče, ale těch je víc, takže nechci jmenovat.”

Jaký vzor jsi měl v mládí, když jsi začínal.

“Nepamatuji si, že bych měl nějaký vzor, ale už v Topolčanech bylo dost kvalitních Radost hokejistů Dukly Trenčín (uprostřed Kollár) hokejistů, kteří tam chodili na vojnu. Třeba si pamatuji na Miru Okála, to byl velký bojovník. Snažil jsem se odkoukat od každého něco.”

Oblíbené jídlo a pití?

“Celou sezonu jím kuřecí, takže na konci už mám pocit, že pomalu začnu rozumnět slepičí řeči. (smích) Už to jím i mimo sezonu, takže určitě kuřecí maso.”

Oblíbená barva?

“Modrá”

Andrej Kollár v dresu Nitry Jaký je tvůj největší sportovní úspěch?

“Je jich víc. Mohu tam zařadit dvojnásobnou účast na mistrovství světa, přestože ta druhá byla smutnější, je to taky úspěch v kariéře hokejisty. Už malí kluci sní, aby se jim tento sen splnil. Byly to i medaile, které jsem na Slovensku získal. Například, jak jsme otočili tu sérii v play off s Martinem z 0:3 na 4:3. Bylo to něco úžasného, co jsme v kabině prožívali. Sáhli jsme si na dno svých sil.”

V jaké situaci ti bylo v kariéře nejhůře?

“Byly i takové situace, ale nikdy jsem neuvažoval nad tím, že skončím s hokejem. Byla to ta sezona v Nitře, kdy jsem podstoupil tři operace. Stálo mě to mnoho psychických i fyzických sil dostat se z toho, ale na druhou stranu, jak se říká, co člověka nezabije, to ho posílí.”

Oblíbený televizní pořad?

“Rád se dívám na pořad Uvolněte se prosím, který vysílá ČT. To mě celkem baví.” Slovenský reprezentant Kollár

Jakou hudbu nejraději posloucháš?

“Z těch starších třeba Green Day. Ale poslouchám všechny pěkné hitové písničky, které mě chytí za notu a začnu si je zpívat.”

Tvé záliby a koníčky mimo hokej?

“Věnuji se rodině, takže největší záliba jsou moji dva chlapci. Zabírají mi mnoho času. Všechno se točí kolem hokeje.”

Se kterým hráčem sis nejvíce rozuměl na ledě i mimo něj?

“Bylo jich víc. V každém mužstvu, kde jsem hrál jich bylo několik. Já si myslím, že se mnou dá vyjít a doufám, že jsem celkem Andrej Kollár normální člověk.”

Jakou školu jsi vystudoval?

“Vystudoval jsem hospodářskou univerzitu v Nitře a fakultu ekonomiky a managmentu.”

Máte doma nějakého domácího mazlíčka, zvířátko?

“Měli jsme maličkou chivavu, ale když se nám narodil druhý syn, tak jsme ji dali k našim, protože ubyly starosti. Těhotné manželce vadily některé pachy, tak od té doby ji mají na starost rodiče. Už nám oznámila, že se k nám nevrátí.” (úsměv)

Text: Dáán,

zdroje: www.hokejportal.sk, www.hokej.zlin.cz, www.eurohockey.net www.zlinskydenik.cz , www.idnes.cz

foto: www.hokej.zlin.cz , www.hokejportal.sk www.hokej.pravda.sk

Obrazek Obrazek