1987-1988 Gottwaldov - Kladno 4:4
V pátek 11. března 1988 večer se gottwaldovským hokejistům naskytla jedinečná šance: uhrát dva body a přeskočit v ligové tabulce hned dva soupeře najednou. Chybělo jediné. Obstát v souboji „pravdy“ a porazit náš ligový osud Kladno a potvrdit odhodlání mužstva postoupit do osmičky nejlepších.
Bohužel, všechno to vyšlo jen na padesát procent. Místo výhry jen remíza, místo osmého jen deváté místo - a to jedno s druhým – dalo poloviční spokojenost v ochozech. Problémy začaly vlastně už v úvodní třetině, kterou jsme začali právě tak špatně, jako minulý zápas s Košicemi.
Obránci se předháněli v hrubých chybách, hosté hráli daleko útočněji i účinněji a s jejich agresivním bráněním a jednoduchým a přímočarým zakládáním útoků si Gottwaldov často nevěděl rady. Kladenští byli lepší celou první polovinu zápasu, i když od druhé třetiny začali trenéři domácích měnit sestavu.
Teprve za stavu 1:3 vyburcoval Stavjaňa spoluhráče z bezmocnosti a kuriózním gólem z poloviny kluziště poopravil stav i náladu v hledišti. Hosté ještě jednou získali dvoubrankový náskok, ovšem ševci znovu snížili a v mohutném závěru srovnali výsledek na 4:4.
V posledních minutách měli rozhodně blíže k úspěchu než družstvo Poldi, z drtivého náporu však vytěžili jen tyč a několik neproměněných střeleckých šancí. Až v závěrečné třetině bojoval Gottwaldov s takovým nasazením, jako bylo pro vítězství nad Kladnem potřebné. Ale převaha v koncovce zápasu už na úspěch nestačila.
Dvě branky domácích vstřelil obránce Stavjaňa, který byl tentokrát nejlepším mužem na ledě. Další dvě přidali Vlach a Santarius. Stejně jako v Bratislavě ležela tíha utkání na prvních dvou pětkách, nevycházela nám opět střelba a za nedůraznou a chybující obranou prožíval horké chvíle brankář Svačina.
Po pátku se tedy dvoubodový rozdíl v tabulce mezi Gottwaldovem a Kladnem nezměnil. Oběma soupeřům zůstaly šance i do nedělní odvety, v nichž měli výhodu vlastního ledu pro změnu Kladenští. Gottwaldovští hokejisté se na druhé straně museli pokusit o to, co se jim doma nepovedlo. Pokusit se zaútočit na osmé místo v soutěži, na které ale dosáhne jen jediný ze tří uchazečů.
Gottwaldov, Kladno nebo Plzeň?
Neděle naznačí, ligový finiš rozhodne. Tak se uvažovalo v pátek. Před odvetným zápasem Kladno – TJ Gottwaldov, v době, kdy se teprve začaly míchat karty…
Eduard Novák (druhý trenér Kladna): „Obě mužstva si byla vědoma důležitosti zápasu v boji o první osmičku a podle toho volila taktiku. Naše byla jednoznačná: vycházet ze zabezpečené obrany, jedním hráčem stále forčekovat, osobním strážcem přikrýt Vlacha a eliminovat tak údernou sílu soupeře.
Záměr se nám od začátku dařil a v úvodní třetině jsme byli výrazně lepší. V prostřední části utkání domácí po dvou laciných gólech ožili, v poslední třetině vyrovnali a výsledek byl vlastně až do konce utkání na vážkách. Obrovské šance na obou stranách ale zůstaly neproměněny a konečná dělba bodů je podle mě spravedlivá. Střetnutí bylo tvrdé, ale korektní. V nedělní odvetě budou role do jisté míry opačné.
Ladislav Maršík (trenér TJ Gottwaldov): „Utkání pravdy jsou vždy těžká. Doma se musí nutně získávat body, chtěli jsme vyhrát, ale vědomí odpovědnosti sehrálo své. Kladenští naopak neměli co ztratit, v úvodu nás přehrávali rychlostí i důrazem. Byli jistější a klidnější, takže už v této fázi zápasu mohli rozhodnout.
Naštěstí pro nás se tak nestalo. Za mnohé vděčíme opět Svačinovi, ale na nohy nás postavil především Stavjaňa, který téměř v beznadějné situaci vykřesal naději na zvrat výsledku. Nakonec jsme sahali po vítězství a při troše střeleckého štěstí jsme mohli mít dva body. V bojovnosti, nasazení a dramatičnosti bylo střetnutí velmi dobré. Méně herní chytrosti pramenilo z oboustranné nervozity.“
29. kolo: 11. března 1988 Gottwaldov - Kladno 4:4 (1:2,2:2,1:0)
Branky Gottwaldova: Stavjaňa 2, Vlach, Santarius.
-mk-