Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


1987-1988 Gottwaldov - Č. Budějovice 3:7

Gottwaldovský hokej se dodnes neprobral z hlubokého útlumu a také v závěru roku pokračuje v žalostných výkonech z předchozích ligových kol. To co hokejisté TJG v současné době produkují, nemá s reprezentací města a okresu vůbec nic společného, a je spíše ostudou podloženou bezkrevnými a hluchými výkony jednotlivých aktérů na ledě. Nedovedou se chlapsky poprat se svými soupeři, skládají zbraně po prvním úderu protivníka a vidina první „osmičky“ v tabulce jim nenávratně vzdaluje…

Výkon gottwaldovského mužstva v utkání s Motorem České Budějovice byl pro jeho fanoušky stejným zklamáním jako slabá hra domácím v zápase s Litvínovem.

Už v 1. minutě jsme prohrávali 0:1, Jurík sice velmi brzy vyrovnal, ale dvě otřesné chyby obránců TJG (při druhé brance Motoru asistovala dvojice Čajka – Venera, při třetím Krajč) znamenaly znovu dvoubrankový náskok hostí.

Do konce třetiny stačil ještě Venera snížit na 2:3, ale po přestávce už nikdo z Gottwaldovských nedokázal trefit do černého. Zejména v přesilovce k tomu měla blízko Dobiáškova řada s Tomkem a Santariusem na křídlech. Jenže místo vyrovnání přišly další dvě branky Jihočechů, po nichž už domácí nenašli sílu k odporu. V závěru střetnutí snížil ještě Otevřel na 3:6, to bylo ale vše. Přitom neproměněné šance Peterky, Mimochodka a Santariuse v předchozích minutách doslova volaly po gólu.

Odevzdali jsme tedy další body na domácím ledě a vůbec na tom nemůže omluvit fakt, že to bylo v souboji s vedoucím mužstvem tabulky. Gottwaldov totiž prohrává právě tak s celky ze špičky tabulky jako s ostatními. Vlastní led pro něj není žádnou výhodou a při posledním letošním vystoupení před domácími ochozy se rozloučili naprosto nedůstojným způsobem. Tentokrát obstáli jen nováček Frosch a Svoboda…

Dá se pochopit, když mužstvo prohraje ve vyrovnaném utkání a na jeho straně stojí smůla. Ale prohrávat doma o tři, o čtyři góly nedokázat přinutit soupeře, aby propotil dres a neúprostnou pravidelností polevovat v koncentraci a za to pak platit ztrátou bodů, to je už přespříliš.

Těch výpadků a nečekaných kiksů je už tolik, že to někdy vypadá, jako by to ani nebyla náhoda. A stejně tomu nahrává i fakt, že většina hráčů se střídá v lepších a doslova žalostných výkonech.

Kdyby už „přestavba“ dorazila i na ledové plochy, byli by na tom Gottwaldovští hodně zle.

Z prvních dvou čtvrtin soutěže by se štítem vyšel jen Vlach. Ostatní by neměli na „chleba“, pokud by neměli být odměňováni za to, co předvádějí ve svém oboru a měli se život tím, za co jsou uvolňováni z práce. Hubený zisk 12 bodů (daleko nejslabší za poslední léta v soutěži) může toto konstatování jen potvrdit. Jednotlivci se zatím alibisticky schovávají za kolektivem, není zde osobnost, která by dokázala pozvednout prapor a strhnout spoluhráče.

Výkony některých hráčů jsou obrovským zklamáním. Nejmarkantněji to platí o Čajkovi, Jiskra zúročí jen minimální část přihrávek, které dostává od Vlacha. Hluboko pod loňskou normou hrají bez výjimky všichni gottwaldovští obránci, mnohem větší produktivita se čekala od prvního útoku. Není přitom možné, že se hokejista odnaučí hrát hokej – otázka ale je, jestli chceš odvádět to, na co má a co umí.

Slova, která byla řečena, vyvolají asi hodně nevole. Jsou ale přímou odezvou toho, co se děje v poslední době na gottwaldovském ledě. Někdy to tam vypadá, jakoby šlo o další palácovou revoluci, o které nikdo nechce nahlas mluvit.

Kolik jich už v minulosti bylo? Jeden trenér se zdál hráčům příliš tvrdý, druhý příliš měkký, třetí jim nemá co dát… Co dávají hokeji oni? kde je vidět to, jak zúročují podmínky, které dnes mají?

Jak obstojí v posledních dvou letošních soubojích, kde je snad poslední šance vyhnout se hry o sestup?

HASY TRENÉRŮ:

Ladislav Maršík (druhý trenér TJG): „Vlastně se opakovalo utkání proti Litvínovu. Rychlý gól v naší síti, jiskřička naděje po dotažení na 2:3, ale nakonec hladká prohra. Vypadá to, jako bychom už doma nedokázali hrát hokej. Nad tím už opravdu zůstává rozum stát. Vždyť na Spartě to bylo úplné jiné mužstvo! Vlachova pětka tam zastínila reprezentační útok soupeře. A dnes inkasovala čtyři góly. Čajka byl v Praze perfektní. Dnes zahrál znovu pod své možnosti…“

Karel Pražák (trenér Českých Budějovic): „Rychlé vedení, třebaže laciné, nám přišlo samozřejmě vhod a probudilo nás. Sami jsme ovšem také inkasovali dva laciné branky. Proto jsme raději sáhli k výměně brankářů. Navíc Bříza po náročné sérii potřeboval vysadit. Důležité bylo, že jsme si vytvořili náskok a ten poté pozornou a soustředěnou hrou kontrolovali. Za rozhodující moment pokládám, že naše první pětka přehrála stejnou formaci Gottwaldova.“

20. kolo 4. prosince 1987 Gottwaldov - Č. Budějovice 3:7 (2:3,0:2,1:2)

Branky Gottwaldova: Jurík, Venera, Otevřel.

-vk-