Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


1981/1982 Gottwaldov - Pardubice 1:5

Blížily se Vánoce roku 1981. O vládu se hlásila pravá zima, venku vypukla hotová sněhová kalamita. Právě tehdy na stadionu v Gottwaldově poprvé pořádně okusil Dominik Hašek seniorský hokej.

Později mu přišili přezdívku Dominátor. „Hašek na Hrad,“ skandovali v euforii na Staroměstském náměstí v Praze, poté, co se čeští hokejisté vrátili z památného olympijského triumfu v Naganu v roce 1998.

Dvojnásobný vítěz Stanley cupu je dodnes považovaný za nejlepšího gólmana planety a historie hry zvané lední hokej. Do Zlína se ještě jako soupeř několikrát vrátil.

Ale v těchto kulisách se odehrálo jeho velké poprvé...

„Odchytal jsem sice předtím pár minut na Spartě, ale to si moc nepamatuji. Den před zápasem ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově mi trenér řekl, že budu chytat. To mi ještě nebylo ani sedmnáct, ale šestnáct let a něco. Na zápase bylo tehdy zajímavé, že jsme byli poslední. Zlín byl předposlední, polovina ligy byla odehraná a byli jsme na sestup. Inkasoval jsem jen jednou, byl to můj první velký zápas, kdy jsem cítil, že jsem něco vyhrál,“ vybavil si Hašek v dokumentu pro TV Fanda.

Dál jeho příběh znáte.

Jak se vyvíjel zápas?

Zatímco Hašek byl natěšený, ostatní hokejisté vyhlíželi první delší přestávku. Alespoň to tak vypadalo v úvodu posledního střetnutí v kalendářním roce. Oběma celkům chyběli i někteří aktéři. Domácím hlavně Pecivál a Stránský, Tesle Redvanovský, Veith a Klacl. Domácí ligovou premiéru si tak kromě Haška odbyli Ničajevský a Karolák.

V průběhu první dvacetiminutovky zmizel v šatně i obránce Marek a od té doby střídal trenér Uher v této formaci jen pět hráčů. Zdálo se, že domácí se čtyřmi útoky by měli logicky získat převahu. Tato spekulace domácích příznivců se splnila jen zčásti. Dobře krytí útočníci dostávali jen minimum přesných přihrávek do jízdy a měli potíže i s jejich zpracováním.

Navíc střelecká nemoc v gottwaldovském celku postoupila už tak daleko, že hráči se přímo bojí podniknout samostatnou akci i ve chvílích, kdy situace volá po koncovce. A tak útoky Tesly, i když nepříliš časté, byly přímočařejší a zejména přesnější. Zatímco mladičký Hašek v pardubické brance nebyl s výjimkou nájezdu Lešky s Čechem a střely Michalovského v první části přímo ohrožován, jeho protějšek Podešva měl plné ruce práce po střelách Jiroutka, Musila, Seidla i Janeckého, dokonce při pardubickém oslabení. „Za celou první třetinu jsme nepoznali, zda mladičký Hašek v brance má talent, protože jsme jej vážně neohrozili,“ psal regionální tisk Naše pravda.

Od druhé třetiny nechal domácí trenér Volf v šatně Pelce, Ševčíka a Vančuru, stáhl hru na tři útoky, ale moc to nepomohlo. Naopak Šejba vystihl rozehrávku Michalovského a otevřel skóre. Když po zbytečném faulu Podešvy zvýšili Východočeši Kaďouskem v přesilovce, vypadalo to, že domácí psychika povážlivě klesá. Až po vyloučení Kopeckého se rozhoupali Leška s Čechem poprvé síťku za Haškem a navíc Čech neproměnil další velkou příležitost u jeho pravé tyče. Na druhé straně ovšem Kopecký nastřelil konstrukci Podešvovy branky.

Tesla nehrála velký hokej, ale její akce měly smysl. To co diváci viděli v závěru, se dá přirovnat k boxerovi, který není schopen po těžkém úderu bojovat. Jenže v hokeji ručník do ringu vhodit nemůžete…

Při zdánlivém tlaku domácích kapituloval domácí Podešva nejdřív po nenápadné akci Šejby, čtvrtou branku dostali ševci po sólu Janeckého při nepochopitelném odvolání Podešvy a pátá trefa Pardubic Kaďouska, kdy si vytáhl Podešvu z branky a z těžkého úhlu poslal kotouč do sítě, už byla jen odrazem psychického zhroucení. To už bylo na diváky moc a skandované počítání sekund do konce působilo jako počítání v ringu boxerovi při K. O.

Ševci totiž převzali štafetu „černého Petra“ na posledním místě prvoligové tabulky.

24. kolo: 4. prosince 1981 Gottwaldov - Pardubice 1:5 (0:0, 1:2, 0:3)

Branky: 37. Čech - 28. a 56. Šejba, 34. a 60. Kaďousek, 60. Janecký. Nahrávky: Leška - Slavík, Janecký. Rozhodčí: Budínský - Muňka, Zavarský. Vyloučení: 5:6. Využití: 1:1. Diváků: 7000.

Gottwaldov: Podešva - Stavjaňa, Michalovský, Sedlák, Karolák, Horák, Venera - Mazek, Pelc, Vodák - Kocián, Leška, Čech - Ničajevský, Vlach, Vančura - Zavrtálek, Vojáček, Ševčík. Trenéři: Volf, Valášek, Maršík.

Pardubice: Hašek - Marek, Bezdíček, Seidl, F. Musil, Klement, Levinský - Slavík, Kaďousek, Diniš - Šejba, Janecký, Kopecký - Bažant, Jiroutek, Velínský. Trenéři: Uher, Franěk.

Autor: Daniel Ostrčilík, Vladimír Vojta (Československý sport)

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář