Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


1960/1961 TJ Gottwaldov - Slavoj České Budějovice 3:4

Opět bojovnost domácích, opět laciné branky v jejich síti, opět zklamaní diváci. Jenže zklamání příznivců není v tomto případě rozhodující, jako další otřes sebedůvěry hráčů. Vždyť v Litvínově cítili, že už mají na holi příznivější výsledek. Nejinak tomu bylo i v zápase s Kladnem. A byla snad neděle obrazem něčeho jiného?

Šest zápasů - šest porážek. Smiřme se s poznáním, že rozdíl výkonnosti mezi druhou a první ligou je u nás dnes rozdílem ne jedné, ale dvou tříd. Všechny diváky i hráče to ovšem mrzí hlavně proto, že to dokazuje jedenáct prvoligových „starousedlíků“ na jedné a TJ Gottwaldov na druhé straně. V tomto bodě se můžeme přít.

Někdo může namítnout, že v podstatě jde o mužstvo z krajského přeboru, které jen díky bojovnosti a také několika šťastným výsledkům ve II. lize hraje mezi elitou. To je hlavní vysvětlení a není v tom snaha omlouvat. I nám je jasné, že jakékoliv žonglování se slovíčky po šesti prohraných zápasech je ztrátou času.

Nelze ale souhlasit s názorem, že by jen bojovnost rozhodovala v druhé lize a že může dopomoci k lepším výsledkům i v letošní sezoně. Nadšení a elán jsou na miskách zápasu jen přívažkem. To hlavní je technická, taktická a fyzická připravenost. Po šesti zápasech by „pololetní vysvědčení“ domácích vypadalo asi takhle: technika 4, taktika 5, fyzický stav 2.

A kdo propadá z taktiky, nemůže se divit posledními místu - slova o úrovni krajského přeboru nejsou na místě. Cožpak hráči individuálně nevyrostli. Přes drobné výkyvy to lze ukázat na Stuchlíkovi, Vyoralovi, Bořutovi a B. Koželovi. Ale nelze to tvrdit o některých druhých.

Proto v tomto výkonnostním rozporu uvnitř mužstva lze také hledat jednu z odpovědí na trpkou otázku: proč prohráváme? Není to jediný a vyčerpávající důvod. Svůj díl sehrává také duševní stav, pocit odpovědnosti a štěstí. V našem případě raději smůla.

Domácí nastoupili odhodlaní konečně prolomit sérii nezdarů. Trenér Nováček mohl poprvé určit sestavu prvního útoku ve složení, které se osvědčilo už ve II. lize. Trojice Matějů, Stuchlík, Charous byla také nejproduktivnější a postarala se o všechny branky. Zdálo se, že větší důraz v třetině Budějovických ukázal třetí útok, ovšem až na střelbu.

Druhá útočná formace Heim, Rabertz, Karlík je zatím jen torzem tří různých individualit. V obraně hned napoprvé zahrál nejlépe Černý, důsledný v soubojích a přesný v kolmých pásech.

Vůbec hra obrany se oproti minulým zápasům znatelně (nikoliv ale podstatně) zlepšila. Vyoral za některými „děravými“ zásahy mnohé dobře vyřešil. Jen ta nešťastná čtvrtá branka jeho a Charouse bude dlouho mrzet.

Hráči Slavoje České Budějovice přijeli sebevědomí, ale nijak přesvědčivý výkon neukázali. Především byli ale lepší bruslařsky. Obdivu si zasloužil Hajšman, který nastoupil po delší přestávce a dvěma brankami v psychologických okamžicích pomohl svému týmu k vítězství. Spolehlivě zahráli i Vodička v brance a Maxa s Robem v prvním útoku.

Tolik důkladný rozbor. Jak šly minuty?

V 6. minutě nevyužili domácí necelou minutu přesilovku pět na tři. Ve 25. minutě potrestali neschopnost v koncovce hostující Rob s Hajšmannem, kteří dostali hosty do vedení 2:9. Ovšem ve 13. minutě Stuchlík nejprve snížil na 1:2 a v 17. minutě už bylo vyrovnáno. To Matějů využil přesilovku. V 18. minutě Hajšpman ze sóla podlomil útočný elán domácích. V 54. minutě poslední třetiny snížil Rob na 2:4. Tři minuty před koncem ale Matějů snížil na 3:4. V 58. minutě mohl rozhodnout Maxa, ale jeho projektil skončil jen na tyči. Kouč Nováček odvolal brankáře, ale závěrečný minutový nápor nevyšel. Hostující hráči svými těly doslova ucpali svou branku.

Rozhodčí Křivánek z Olomouce a Svítil z Brna, rozhodovali přesně, byla to zatím nejúspěšnější dvojice, na které si ani diváci nemohli shladit žáhu. Dva svátky zřejmě způsobily, že na zimní stadion přišlo jen 5156 platících diváků.

6. kolo: 30. října 1960 TJ Gottwaldov - Slavoj České Budějovice 3:4 (0:0, 2:3, 1:1)

Branky: Matějů 2, Stuchlík - Hajšman 2, Rob, vlastní (Charous). Rozhodčí: Krňávek, Svítil. Vyloučení: 1:7, navíc Lídral 10 minut za nesportovní chování. Diváci: 5156.

TJ Gottwaldov: Vyoral (Baroš) - Heller, B. Kožela, Černý, Bezouška - Matějů, Stuchlík, Charous, Heim, Rabertz, Pavlík - Bořuta, Konečný, Kozel. Trenér: Nováček.

Slavoj České Budějovice: Vodička - Jirků, Turek, Lidral, Pejcha - Maxa, Rob, Houfek - Hönig, Buřič, Houdek - Hajšman, Cvach, Kaucký. Trenér: Červený.

Autor: B. Kabourek, Naše Pravda