1960-1961 Gottwaldov - České Budějovice 3:3
Operace se zdařila. Pacient se odebral na věčnost. Postřeh lidového úsloví lze použít na křest gottwaldovského mužstva v 1. lize. Po sesbírání prvních zkušeností byli v závěru soutěže mnohým celkům zdatným soupeřem. A kdyby dostali včas příslušnou transfúzi, není vyloučeno, že roli nebožtíka by na sebe vzal někdo jiný.
Smíšené pocity nás neopustily ani v posledním zápase. Jihočeši nic zvláštního nehráli a přece měli v cizím prostředí mnohem blíže k vítězství než domácí.
Nejvyšší čas k odpočinku signalizovaly už v minulých zápasech výkyvy zadních řad. Ale úterní výkon překonal všechny obavy. Abychom nikomu neukřivdili, vynechme jména. Obránci však uspokojili jen v tom, že tentokrát neměli ani jednoho vyloučeného. V útočných formacích se karta vyrovnala ve prospěch té, kterou jsme v posledním zápase označili za velmi slabou.
V útočné průraznosti přes modrou čáru stále hraje prim trojice Heim, Stuchlík, Konečný, Rabetz od svého rozloučení s Heimem nenalézá u spoluhráčů souzvuk, u sebe pak větší zájem o výsledek. Je to rys povahy, ale příčina je i mimo něj.
Takticky byli Budějovičtí lépe vedeni než domácí. Jejich trenér např. zamítl odchod z ledu Hajšmanovi a Hönigovi, protože věděl, že jsou to koncoví hráči, kteří mohou promluvit do výsledku (oba také vstřelili po brance). Věděl také, že oba delší interval na ledě vydrží a tvořivě vedl své svěřence k ofenzivní hře. Zdálo se nám, že se více řídil chladným posouzením situace než vlastním prožitkem zápasu.
Zdroj: Naše Pravda – B. Kabourek
32. kolo: 14. 2.1961 TJ Gottwaldov - TJ Slavoj České Budějovice 3:3 (1:0, 0:1, 2:2)
Branky: Konečný (Heim), Pavelka, Černý – Turek 5/4, Hajšman, Hönig. Rozhodčí: Svítil, Bartoš.
Zpracoval: Pavel Janošek